Texty písní

   CD Poutníci 1987

 Panenka  Robert Křesťan

 Co skrýváš za víčky a plameny svíčky

snad houf bílejch holubic nebo jen žal

Tak odplul ten prvý den zmáčený krví

ani pouťovou panenku nezanechal

 Ref.

Otevři oči ty uspěchaná dámo uplakaná

Otevři oči ta hloupá noc končí a mír je mezi náma

 Už si oblékni šaty a řetízek zlatý

a umyj se půjdeme na karneval

A na bílou kůži ti napíšu tuží

že dámou si byla a zůstáváš dál

 Až uslyším hvízdání Robert Křesťan

Pověz mi můj příteli co uděláš když rozdělí tě s někým jeho smích jak žhavý klín

A on si myslí jak se zdá že postačí když zahvízdá

hned něhou změkneš jako parafín

Ref.

Až uslyším hvízdání až uslyším hvízdání až uslyším hvízdání

ukryji svézklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní

ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání

ukryji své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní

Pověz mi jak lámeš mříž co uděláš když nevěříš že kroužkovaní ptáci zpívají

oni hvízdají a z pýchy řvou když létat mohou nad tebou

 a na zemi ti z ruky zobají

Ref.

Poslyš když mě nevěříš ty také chceš jít pořád výš a slunce je tak zlaté až se vlní

pak můžeš když chceš blíž spálit víc než pochopíš

a budeš rád když nenajdeš jen trní

Ref.

Napsal jsem jméno svý na zdi Robert Křesťan

Napsal jsem jméno svý na zdi, na všechny zdi, který znám,

napsal jsem jméno svý na zdi ráno, než otevřu krám,

před léty ve stejnou chvíli v pravici držel jsem nůž

a všichni ti, co po něm zbyli, nadšením hráli mi tuš.

V okolí týhletý války tenkrát už stávala zeď,

a popsaný popravčí špalky stály tam, co stojí teď,

slyším zas slavičí hlasy a na tváři rozlitej hněv,

jak barvičky tý jejich krásy, která nám tak pije krev.

Ref.

Přiklušou zdáli tím večerním tichem,

k zemi se svalí a dusí se smíchem,

líce si hladí, než spálí je plamen,

a setřesou mládí jak zlou tíhu z ramen.

Z půlnoci rána jak kyjem a najednou, kdo by to řek’,

jsme chytří a trochu moc pijem a bijem svý děti, ten vztek,

napsal jsem jméno svý nazdi a čekám, až setře je čas,

napsal jsem jméno svý na zdi, [: stejně jak každýho z vás.:]

Telegraf road  Mark Knopfler / RobertKřesťan

 Jedenkrát dávno šel pustinoumuž

a na pravým místě tam vykácel buš,

z klád postavil dům, že měl sílu jak býk

rozoral zem jako válečník.

Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,

vázaný krovy a zdi z vepřovic,

a do zlatejch polí a bučení krav

po nějaký době zní telegraf.

A už je tu kostel, a konečně most,

a železná ruda a zločinnost

a okresní město má okresní soud

a ta stará trať jméno Telegraf Road.

Těžký jdou časy teď znova a znova,

skončila válka a chystá se nová,

a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,

v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka.

A rádio hlásí, že v noci byl mráz, lidi jdou z práce a nemají čas,

jenže vlak domů má velký zpoždění.

Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,

třeba v pralesích kácet, to bohužel,

můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,

a zaplatit všechno, co komu kde mám.

Ti šedaví ptáci na drátech z mědi

vo tomhletom kódu už ledacos vědí,

ti můžou letět a zapomenout

na celej řád týhle Telegraf Road.

Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,

že spali jsme v dešti a promrzlí,

teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,

moc dobře cítím, že už je tolež.

Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,

já vezmu tě s sebou a odvedu pryč

 ode všech temnot a vysokejch zdí,

od všeho strachu, co v ulicích spí, 

já prošel jsem pamětí kdekterejkout

 a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,

a chtěl bych zapomenout

na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou rozsetý po celý Telegraf Road …

Všem Kryštofům Kolumbům Jiří Látal / Robert Křesťan

Otvírám dveře karbaníkům jejich díkům

jako velkej gróf

otvírám náruč mladým pánům elegánům

beze slov

otvírám obchod každým ránem s marcipánem

hrou barevných skel

otvírám přístav bludným lodím k nímž se hodím

bohužel

 Ref.

Těm opuštěným hráčům bláznům z her

dřív než se rozpláču v podvečer

bláznivou kantátu rád budu hrát

s tím pouťovým cinkáním zvonků

 Zavírám dveře zbohatlíkům jejich vzlykům

z kterých čiší vztek

zavírám náruč starým pánům veteránům

myšlenek

nechci si koupit moudrou radu pro parádu

k hnědým kamaším

kdo hledá najde a tak hledám já se nedám

už kvůli nim

Ref.

 Návrat Robert Křesťan

Čistím si frak a sbírám síly v klínu bílých palečnic

hladí mi tvář co ponížily ale dál už nic

 Ref.

Řekli mi vrať se léto je krátký

a obraz tvůj má zlatej rám

řekli mi vrať a tak jdu zpátky

otcové matky mířím k vám

Od pravdy kus a blízko k válce za starej dobrej lepší svět

na tisíc let a na tři palce měl bych závidět

Ref.

Předobrá dámo jen pusť mou hlavu neumí nic už vykouzlit

obětuj bohům cti i právu já už musím jít

 Blues o touze létat Ernst Tubb / Josef Prudil

 Blues na křídlech spočívá Vždyť létat je snadné však víš

Jen stín je ptačí ostatní se zdá Blues je stesk jemuž sepodbízíš

 Máš jen málo k proclení Že můžeš hned vzlétnout bez ptaní

Buď víc než ovce v houfu lhostejných

Blues je vztek a s ním i hořkej smích

 Znáš svý místa k přistání Jen létej jsou špatná ze všech stran

Je blues tvý marný dlouhý čekání Blues je daň z tvý touhy dokořán

 Máš tak málo k proclení Že můžeš hned vzlétnou bez ptaní

Buď víc než ovce v houfu lhostejných Blues je vztek a s ním i hořkej smích

Tvoje blues

 Jezdci Robert Křesťan

 Ať jsi línej pták Harlekýn nebo sicilskej don

paličák Fordův syn rižskej postilión

buď jak buď střechy jsou bílý je plnej stůl a kolem smích

buď jak buď i v týhle chvíli jsme jen jezdci na koních

 A když korbel snů padne zpět řeknem kde by se vzal

a když kůň si zláme hřbet a už nemůže dál

kterej z nás i v týhle chvíli zvedne plášť a zkouší jít

komu z nás pak zbudou síly ještě koně zastřelit

Podobenství o náramcích Robert Křesťan

Jestli pak zpívali zpěváci smělí

arabský píšťaly jestli pak zněly

Zdali si všimly tam ve víru doby

co matkám a milenkám zápěstí zdobí

Ref.

Švartnový náramky jak smůla černý

 Před časem na stráni seděli tepci

na srdcích orvaní ve tvářích hebcí

Vsadili kabáty i nový džíny

kdo za zlaté prodá ty náramky z hlíny

Ref.

Matky a milenky z důvěrou vstali

synové zemřeli milenci spali

Ženy když vstoupili do prázdných lóží

zlatníkům skoupili veškerý zboží

 Ref.

 Admirál Nelson / podobenství o mužským štěstí / Robert Křesťan

Udělej cokoliv co by zač stálo

třeba jen přistup blíž

rány už nebolí jenže to je málo

však ty mi rozumíš

 Ref.

To chce začít hned z jara a vyhnout se chybě

a ženskou co stejně už nejsou

krásnou jak Sára a mírnou jak hříbě

a silnou jak admirál Nelson admirálNelson

admirál Nelson admirál Nelson

 Sedí a přemýšlí dva klauni v baru

už staří a strakatí

aby snad nepřišly o tu svou káru

s bílou opratí Ref

Ref.

CD Wayfaring Stranger 1989

 Wayfaring Stranger trad.

 I´m just a poor wayfaringstranger

A – travelling trough this world of woe

And there´s no sadness, toil or danger

To that bright world to which Igo

 Ref.

I´m going there to meet my father I´m going there no more to roam

I´m just a – going over Jordan I´m just a – going overhome

 I know dark clouds will gather´round me

I know my way is dark and steep

But beautios fields lie just before me

Where soul´s redeemed that vigils keep

 Ref.

Why You Been Gone So Long Time  Mickey Newbury

Well every time it rains Lord I run to my window All I do is ring my hands and mourn

Well listen to that thunder roar

Can’t you hear that lonesome wind moan

Tell me baby now why you been gone so long

 

Tell me baby now why you been gone so long You been gone so long now

Tell me baby now why you been gone so long Wolfs scratchin at my door lord Lord

I can hear that lonesome wind blow

Tell me baby now why you been gone so long

 

Well someone said they thought they saw you rollin down in Reno

With a big ol man from San Antone

They tell me I’m a fool to pine for you oh what do they know

Tell me baby now why you been gone so long

 

Ain’t nothin I want to do lord So I guess I could get stoned

And let the past paint pictures in my head

Drink a fifth of thunderbird and try to write a sad sad song

Tell my baby now why you been gone s

Wild Horses  Mick Jagger / Keith Richard

Childhood living Is easy to do

The things that you wanted Well I bought them for you

 Graceless lady

You know who I am You know I can’t let you Slide through myhands

Chorus

Wild horses

Couldn’t drag me away Wild, wild horses

We’ll ride them some day (note 1)

 I watched you suffer A dull aching pain

And now you’ve decided To show me the same

 No sweeping exits Or off-stage lines

Could make me feel bitter Or treat you unkind

 [chorus]

 I know I’ve dreamed you A sin and a lie

Now I have my freedom But I don’t have much time

 aith has been broken Tears must be cried Let’s do some living After we die

 Chorus

Nine Pound Hammer  tradicionál

This nine pound hammer is a little too heavy

For my size, Buddy for my size

Chorus

Roll on buddy, don’t you roll so slow

How can I roll, when the wheels won’t roll

 I’m going to the mountain, just to see my baby

And I ain’t coming back, no I ain’t coming back

Chorus

 There ain’t one hammer, down in this tunnel

That can ring like mine, that can ring like mine

Chorus

 Rings like silver, shines like gold

Rings like silver, shines like gold

 This old hammer, it killed John Henry

Ain’t gonna kill me, ain’t gonna kill me

Chorus

It’s a long way to Harlan, and a long way to Hazard

Just to get a little booze, just to get a little booze

 Buddy when I’m log gone, won’t you make my tombstone

Out of number nine coal, out of number nine coal

Chorus

 

 CD Chromí koně 1990

 Hvězdy  Robert Křesťan

 C        G     F     G

Schovej mi kousek od večeře F C G

a počkej, co poletí hvězd, C         G         F          G C

po urážkách zpívej o důvěře, F CF  C     G

po ranách pohlaď mi pěst.

 G

Ref. Nikdy bych nebyl tak hroší a psí,

Ami     Dmi Ami G kdyby mi nebylo zle,

jak pěšímu pluku, když za vesnicí C        F C F G

počítá do neděle

Skoro se zdá, že proměníš svět,

a to snad, má lásko, iteď,

kdy s holými zády už tisíce let

čekáme na odpověď.

Ref.

C        G       F  G    C

Skoro se zdá, že proměníš svět …

Zdálo se mě zdálo Moravská lidová

 Emi           C     Ami D    G     

Zdálo se mně, zdálo, hej, na nedělu ráno,

Emi       C  Ami               Emi

že byla muzika a u ní chlapců málo

Na ní chlapců málo a dívek na tisíce,

třema řade stále, samé klebetnice

Třema řade stále a klebete vázale,

[: na jedno panenko všecke jich skládale. :]

 Hotel Hillary Jiří Pola / Josef Prudil

Tvař se trochu nostalgicky Už tě nikdy nepotkám

Máš to jistý provždycky Nastav uši vzpomínkám

Jak tě znám i v tuto chvíli Měl bys řeči peprný

Jak tenkrát když nám tvrdili Že je vítr stříbrný

 Ref.

A tváře měli kožený My jim zdrhli z průvodu

Zahodili lampióny A našli hospodu

Ale taky Jacquese Brela A sním smutek z cizích vin

A žádostivost těla A pak radost z volovin

A ta nám zbejvá

Po večerech pro diváky Dělali jsme kašpary

Pak na zemi dva spacáky Náš hotel Hillary

Slavný sliby jsme už znali I to jak se neplní

A cenzoři nám kázali O správným umění

Ref.

A tváře..

A tak válčím snostalgií Bují ve mně jako mech

A pořád všechno slibují Starý hesla na domech

Ty jsi splatil všechny dluhy I za hotel Hillary

A já vyhážu ty černý stuhy Funebrákům navzdory

 

Ref.

Vždyť mají tváře kožený My jim zdrhnem z průvodu

Víla Robert Křesťan

 Jde po skosený trávě a jde tak jak se to píše

 s větrem v zádech s kytkou v hlavě důstojně a tiše

a z polí slítají se ptáci a každej z nich jí věří ona se pak vrací

a má v rukou jejich peří

 

Je to můj člověk s hlavou v kříži umírající v horku

můj plakát na refýži i má socha u New Yorku 

je to můj voják beze jména i ten parník v ústí Něvy

je to jediná má žena jenže ta která to neví

 

Místo k ní však mířím někam kde je ten co se tak vzteká

že ta hrůza kterou čekám není ta která mě čeká

Ten můj pocit nemá hranic

Pochod usmiřovačů Robert Křesťan

Ami     Emi  F C    Ami      Emi Bb

Ulicí král jde bez ochrany věží,

Dmi    G   C G     Emi     F  G

když nalevo zajde, hned napravo běží,

Ami      Emi F C       Ami        Emi Bb Fa

pěšáci zdraví: „Buď zdráv, stará vojno,

Dmi     G  C G      Emi     F    G

ty pérečko paví, prej vzali ti kojnou, C        G  C G   F              C               F G

nebuď jak mamá a rovně se koukej,

F          Emi           C  Dmi

napij se s náma a bude to O.K.

Možná měl za to, že mají ho rádi,

a rozdal jim zlato, těm vojákům hadím,

a z nich potom lezlo, prej:“Taky jsme pro řád,

tak zahoď to žezlo a nekopej pořád,

jsou tady dámy a poklady vzácné,

promluv si s námi, a možná si plácnem

Jsme spojenci nebe i spojenci země,

 tak nalej mi, Hébé, ty, číšníku, ke mně,

včera už není a dneska je zatím,

jó, časy se mění, ale dnes ještě platím,

jen žádný drama, to nebude lepší,

smiřte se s náma, smiřte se se vším ..

Pojďme se napít Robert Křesťan

Pěkně tě vítám lásko má

tak trochu zbitá a víc soukromá

Pěkně tě vítám a čemu vděčím za tak vzácnou chvíli

jednou za sto let

 Ref.

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

 

V nohách ti dřepí bílej pták

už nejsme slepí a zlí – naopak

Už nejsme slepí arozdejchaní

jako když se spěchá bránou vítězství

Ref.

V očích ti svítí a sládne dech

a něco k pití tu ční na stolech

A něco k pití a nepospíchej stoletá má lásko

když už nemáš kam

 Ref.

 Jako pár chromejch koní Robert Křesťan

Sednu si na taburet z lýčí

a ty na postel z nehorázné něhy,

a to spojení z nás zničí,

tvá tvář je víc než boží

 i v týhle chvíli, která nemá břehy,

a v tom strachu, kdo koho dřív složí,

jak ten pár chromejch koní

Tak marnejch jako záře svící

na pláň rozdupanou těmi,

co se milujou jak býci,

kde se v osudovým třesku řítí touhle věčnou zemí

stáda rozpálenejch mezků, nejen pár chromejch koní.

Těch, co se věčně choulí k sobě, viní kdekoho z tý zimy,

kdy je v posteli jak v hrobě,

kdy ti nevinní se vzbouří

a ti vinní se vzbouří s nimi,

že se udí v jednom kouři, jak ten pár chromejch koní.

Ref. 

Co polední mu zvoní, když by spal,

jen dál, jen dál.

Tak mi podej láhev piva, která jediná tu zbyla,

která jediná tu zbývá,

jen se zvedej, ty mý mládě,

jsme teď první, v tom je síla,

a taky předposlední v řadě, po nás pár chromejch koní.

Ti se belhají k svý mezi, která byla a už není,

a ta ženská z nich je březí,

a nás v kleštích drží sázka, při zemi to hřmění

a při životě láska,

jak ten pár chromejch koní.

Ref.

Tažní koně  Ian Anderson / Robert Křesťan

Kovaná kopyta tepají zem

 a říjnovým večerem duní,

čpí jak před pluhem, tak před povozem

slanou a zpocenou vůní.

S poslední brázdou a jak na vlnách

odvádí beze stínu

se skřípěním kostí, kloubů a šlach

svou vznešenou denní dřinu.

Suffolkský ryzák i bělavý shire na svých mohutných křídlech

s námi vlečou svou kládu do setmění

až na lůžko z hřejivé slámy.

Ref.

Mí tažní koně, pohněte z obou stran

tím vozem všech koní, zemí, co zvoní dokořán,

teď je vás míň a míň

a rychlostní skříň

znamená víc než srdce

Já najdu ti klisničku z pradávných dob,

kdy nežili staří achromí,

a skryji tě s ní už bez nářků a stop

za křehké a zelené stromy

Aby nás nebavil směšný tvůj břich

a osmnáct postraňků k tomu,

a jednou, až svět bude plný těch svých

temných a studených domů.

Opět se pustíš do světových stran

a nad šarmem tvým budem němí,

znovu se opřeš do záblesků bran

rozkročen nad celou zemí.

Ref.

Stojí jak tanky na vrcholcích hor a v bitevní zbroji září,

staří jak svět, ale mladí jak vzdor, s úzkou a pevnou tváří.

Sežeň mi loukotě z dubových dřev a planinu skrytou v kouři,

tažnýho koně a zpěněnou krev, věštící velkou bouři.

Taky píseň do nocí, než slunce najde cíl

nad těžkým závojem všech vyschlých pramenů a sil,

v temných vsích a městech lidí mí tažní koně nocí hřmí

a burcují své kočí s vlídnou grácií,

až jednou den se vztyčí a uhasí ten požár svic,

my půjdem znavení všem těm tažným koním vstříc …

Nadějí  Robert Křesťan

 Ami          

Když spí dva odsouzení Ami D

v lukách u hořících klád,

Ami                D C

ten dým a ta tráva je změní,

G HmiAmi      G HmiAmi      G Hmi Ami

než se nadějí, než se nadějí, než senadějí

Když dva se nepodřeknou v noci u mlčících vrat,

ta tma a to ticho je svléknou,

než se nadějí, než se nadějí, než se nadějí.

Můj most, já vím už, kde je,

padá a před ním je drát,

a drát, když skočím, se chvěje

něžnou nadějí, něžnou nadějí, nežnou nadějí.

CD The Days Of Auld Lang Syne 1991

 Muleskinner Blues  Jimmie Rodgers

 Good morning captain Good morning shine

Do you need another mule skinner Out on your new road line?

Well I’ve been working hard And feel so fair

I’ve got a good woman And want to keep itlearn

I’m alone mule skinner From old Kentuckyway

I can make one mule listen And want accept your pay

In the Pines  tradicionál

The longest train I ever saw

Went down that Georgia line

The engine passed at six o’clock

And the cab passed by at nine

 Chorus

In the pines, in the pines Where the sun never shines

And we shiver when the cold wind blows

I asked my captain for the time of day

He said he throwed his watch away

A long steel rail and a short cross tie

I’m on my way back home

Chorus

Little girl, little girl, what have I done

That makes you treat me so

You caused me to weep, you caused me to mourn

You caused me to leave my home

Chorus

My father was an engineer

Died a mile out of town

His head was found in the driving gear

But his body was never found

Wabash Cannon Ball

From the great atlantic ocean to the wide pacific shore

From the queen of flowing mountains tothe south bell bythe shore

She’s tall and she’s handsome and known quite well by all

She’s the combination of the Wabash Cannon Ball.

She came down frm Birmingham one cold December day

When she pulled into the station, you could hear all the people say

There’s the gal from Tennessee, she’s long and she’s tall

She came down from Birmingham on the Wabash Cannon Ball.

The eastern states are are dandies so the people say

From New York to St. Louis and Chicago by the way

From the lakes of Minnesota where the ripplin waters flow

No changes can be taken on the Wabash Cannon Ball.

Listen to the jingle, the runble and the roar

As she glides through the grasslands to the hills by the shore

Hear the mighty rush of the engine, hear the lonesome hobo’s call

You’re travelin through the jungle on the Wabash CannonBall.

Here’s to Daddy Claxton, may his name forever staand

And always be remembered through the courts of Alabam His earthly race

if over and the curtains ‚round him fall

We’ll carry him home to victory on the Wabash Cannon Ball.

Listen to the jingle, the rumble and the roar

As she glides through the grasslands to the hills by the shore

Hear the mighty rush of the engine, hear the lonesome hobo’s call You’re travelin through

the jungle on the Wabash CannonBall.

Rain and Snow tradicionál

 Well I married me a wife, she gave me trouble all my life

Left me out in the cold rain and snow

Rain and snowÂ…Â…Â…Â…

She left me out in the cold rain and snow

 She came down the stairs holding back her long yellow hair

And her cheeks were as red as arose

As a roseÂ…Â…Â…Â…Â…Â….. And her cheeks were as red as arose

 Well IÂ’ve done all that I can do to try to get along with you

And I ainÂ’t gonna be treated this old way

This old wayÂ…Â…Â…Â…Â…

Now I ainÂ’t gonna be treated this old way

 WeÂ’ll she came in to the room where she met her final doom

And I ainÂ’t gonna be treated this old way

This old wayÂ…Â…Â…Â…Â…Â…

Now I ainÂ’t gonna be treated this old way

She left me out in the cold rain and snow

Take Me Back To Tulsa Bob Wills / Tommy Duncan

 Where’s that gal with the red dress on some folks call her Dinah

Stole my heart away from me way down in carolina

Chorus

Take me back to Tulsa I’m too young to marry Take me back to Tulsa I’m too young to marry.

Little bee sucks the blossom big bee gets the honey

Poor man picks the cotton rich man gets the money

Chorus

Always wear a great big smile we neveer do act sour

Travel all over the country playin‘ music by the hour

Chorus

 I’d like to go to Tulsa you bet your boots I would

Let me off at archer st and I’ll walk down to Greenwood

 Amazing Grace  tradicionál

 Amazing grace how sweet the sound That saved a wretch like me

I once was lost but now I’m found Was blind but now I see

 

T’was grace that taught my heart to fear And grace my fear relieved

How precious did that grace appear The hour I first believed

 

When we’ve been here ten thousand years Bright shining as the sun

We’ve no less days to sing God’s praise Than when we first begun

 

Amazing grace how sweet the sound That saved a wretch like me

I once was lost but now I’m found Was blind but now I see

Waiting For A Train  Jimmie Rodgers

 All around the water tank, waiting for a train

A thousand miles away from home, sleeping in the rain

I walked up to a brakeman just to give him a line of talk

He said „If you got money, boy, I’ll see that you don’t walk

I haven’t got a nickel, not a penny can I show

„Get off, get off, you railroad bum“ and slammed the boxcar door

 He put me off in Texas, a state I dearly love

The wide open spaces all around me, the moon and the stars up above

Nobody seems to want me, or lend me a helping hand

I’m on my way from Frisco, going back to Dixieland

My pocket book is empty and my heart is full of pain

I’m a thousand miles away from home just waiting for a train

Peace in The Valley tradicionál

 Well, I’m tired and so weary But I must go along

Till the Lord comes and calls me away, oh yes Where the morning’s so bright

And the Lamb is the light

And the night is

as bright as the day, oh yes

Chorus

 There will be peace in the valley for me some day There will be peace in the valley for me, oh Lord,

I pray There’ll be no sadness, no sorrow, no trouble I see

There will be peace in the valley for me!

There the flowers will be blooming And the grass will be green

And the skies will be clear and serene, oh yes

The sun ever beams in this valley of dreams And no cloud will ever be seen, oh yes!

Chorus

There will be peace in the valley for me some day There will be peace in the valley for me, oh Lord,

I pray There’ll be no sadness, no sorrow, no trouble I see

There will be peace in the valley for me!

Well the bear will be gentle And the wolves will be tame

And the lion shall lay down by the lamb, oh yes

And the beasts from the wild shall be led by a child

And I’ll be changed from this creature that I am, oh yes!

Chorus

Columbus Stockade Blues  tradicionál

Way down in Columbus Georgia

Want to be back in Tennessee

Way down in ColumbusStockade

Friends all turned their backs on me

Chorus

Go and leave me if you wish to Never let it cross your mind

If in your heart you love another Leave me little darling, I don’t mind

Last night as I lay sleeping I dreamt I held you in my arms

When I awoke I was mistaken

I was peering through thebars

Chorus

Many a night with you I’ve rambled

Many an hour with you I’ve spent

Thought I had your heart forever

Now I find it’s only lent

Chorus

The Legend of The Johnson Boys tradicionál

 Have you heard the many a story told by old and young with joy Bout the many deeds a daring that was done by the Johnson boys That was done by the Johnson boys

That was done by the Johnson boys that was done by the Johnson boys [ fiddle + banjo ]

The Johnson boys were boys of honor they knew how the fortune made They knew how to hug and kiss them oh but pretty girls don’t be afraid Oh but pretty girls don’t be afraid oh but pretty girls don’t be afraid

[ fiddle + banjo ]

They were lads of skill and courage and their sights were very far And they joined the country service in that awful Civil War

In that awful Civil War in that awful Civil War In that awful Civil War in that awful Civil War [ fiddle + banjo ]

They were scouts in Rebels army and were known far and wide

When the Yankees saw them comin‘ they throw down their guns and hide They throw down their guns and hide they throw down their guns and hide They throw down their guns and hide they throw down their guns and hide

Auld Lang Syne tradicionál

Should auld acquaintance beforgot and never brought tomind?

Should auld acquaintance beforgot and days of auld langsyne?

For auld lang syne, my dear, for auld langsyne,

we’ll take a cup of kindness yet, for auld langsyne.

 

Should auld acquaintance beforgot and never brought tomind?

Should auld acquaintance beforgot and days of auld langsyne?

And here’s a hand, my trusty friend And gie’s a hand o‘ thine

We’ll tak‘ a cup o‘ kindness yet For auld lang syne

 CD Poutníci Live 1991

Až uslyším hvízdání Robert Křesťan

Pověz mi můj příteli co uděláš když rozdělí tě s někým jeho smích jak žhavý klín

A on si myslí jak se zdá že postačí když zahvízdá

hned něhou změkneš jako parafín

Ref.

Až uslyším hvízdání až uslyším hvízdání až uslyším hvízdání

ukryji svézklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní

ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání

ukryji své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní

 

Pověz mi jak lámeš mříž co uděláš když nevěříš že kroužkovaní ptáci zpívají

oni hvízdají a z pýchy řvou když létat mohou nad tebou

 a na zemi ti z ruky zobají

Ref.

Poslyš když mě nevěříš ty také chceš jít pořád výš a slunce je tak zlaté až se vlní

pak můžeš když chceš blíž spálit víc než pochopíš

a budeš rád když nenajdeš jen trní

Ref.

Hvězdy Robert Křesťan

Schovej mi kousek od večeře a počkej, co poletí hvězd,

po urážkách zpívej o důvěře, o ranách pohlaď mi pěst.

 Ref.

Nikdy bych nebyl tak hroší a psí, kdyby mi nebylo zle,

jak pěšímu pluku, když za vesnicí počítá do neděle.

Skoro se zdá, že proměníš svět, a to snad, má lásko, i teď,

kdy s holými zády už tisíce let čekáme na odpověď.

Ref.

Podobenstvío náramcích           Robert Křesťan

 Jestli pak zpívali zpěváci smělí

arabský píšťaly jestli pak zněly

Zdali si všimly tam ve víru doby

co matkám a milenkám zápěstí zdobí

 Ref.

Švartnový náramky jak smůla černý

Před časem na stráni seděli tepci

na srdcích orvaní ve tvářích hebcí

Vsadili kabáty i nový džíny

kdo za zlaté prodá ty náramky z hlíny

Ref.

 Matky a milenky z důvěrou vstali

synové zemřeli milenci spali

Ženy když vstoupili do prázdných lóží

zlatníkům skoupili veškerý zboží

Ref.

 Víla  Robert Křesťan

 Jde po skosený trávě a jde tak jak se to píše

s větrem v zádech s kytkou v hlavě důstojně a tiše

a z polí slítají se ptáci a každej z nich jí věří ona se pak vrací

a má v rukou jejich peří

Je to můj člověk s hlavou v kříži umírající v horku

můj plakát na refýži

i má socha u New Yorku je to můj voják beze jména i ten parník v ústí Něvy

je to jediná má žena jenže ta která to neví

Místo k ní však mířím někam kde je ten co se tak vzteká

že ta hrůza kterou čekám není ta která mě čeká

Ten můj pocit nemá hranic ta má víra bez rezervy

že už nezmůžu se na nic ani na pevný nervy natož na nějakou vílu

a že už nevím o co kráčí třeba nemám sílu

a třeba mi to stačí

Napsal jsem jméno svý na zdi  Robert Křesťan

 Napsal jsem jméno svý na zdi, na všechny zdi, který znám,

napsal jsem jméno svý na zdi ráno, než otevřu krám,

před léty ve stejnou chvíli v pravici držel jsem nůž

a všichni ti, co po něm zbyli,nadšením hráli mi tuš.

V okolí týhletý války tenkrát už stávala zeď,

a popsaný popravčí špalky stály tam, co stojí teď,

slyším zas slavičí hlasy a na tváři rozlitej hněv,

jak barvičky tý jejich krásy,

která nám tak pije krev.

Ref.

Přiklušou zdáli tím večerním tichem,

k zemi se svalí a dusí se smíchem,

líce si hladí, než spálí je plamen,

a setřesou mládí jak zlou tíhu z ramen.

Z půlnoci rána jak kyjem

a najednou, kdo by to řek’,

jsme chytří a trochu moc pijem

a bijem svý děti, ten vztek,

napsal jsem jméno svý na zdi a čekám, až setře je čas,

napsal jsem jméno svý na zdi, [: stejně jak každýho z vás.:]

Telegraf road  Mark Knopfler / RobertKřesťan

 Jedenkrát dávno šel pustinou muž

a na pravým místě tam vykácel buš,

z klád postavil dům, že měl sílu jak býk,

rozoral zem jako válečník.

Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,

vázaný krovy a zdi z vepřovic,

a do zlatejch polí a bučení krav

po nějaký době zní telegraf.

A už je tu kostel, a konečně most,

a železná ruda a zločinnost

a okresní město má okresní soud

a ta stará trať jméno Telegraf Road.

Těžký jdou časy teď znova a znova,

skončila válka a chystá se nová,

a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,

v deseti proudech jdou provazy aut

jak dravá řeka.

A rádio hlásí, že v noci byl mráz,

lidi jdou z práce a nemají čas,

 jenže vlak domů má velký zpoždění.

Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,

třeba v pralesích kácet, to bohužel,

můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,

a zaplatit všechno, co komu kde mám.

Ti šedaví ptáci na drátech z mědi

vo tomhletom kódu už ledacos vědí,

ti můžou letět a zapomenout

 na celej řád týhle Telegraf Road.

Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,

kdy spali jsme v dešti a promrzlí,

teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,

moc dobře cítím, že už je to lež.

Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,

já vezmu tě s sebou a odvedu pryč

 ode všech temnot a vysokejch zdí,

od všeho strachu, co v ulicích spí, 

já prošel jsem pamětí kde kterej kout

 a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,

a chtěl bych zapomenout

na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou rozsetý po celý Telegraf Road …

Wayfaring Stranger trad.

I´m just a poor wayfaringstranger

A – travelling trough this world of woe

And there´s no sadness, toil or danger

To that bright world to which Igo

 Ref.

I´m going there to meet my father I´m going there no more to roam I´m just a – going over Jordan I´m just a – going over home

 I know dark clouds will gather´round me

I know my way is dark and steep

But beautios fields lie just before me

Where soul´s redeemed that vigils keep Ref.

 Muleskinner Blues Jimmie Rodgers

 Good morning captain Good morning shine

Do you need another mule skinner Out on your new road line?

 Well I’ve been working hard And feel so fair

I’ve got a good woman And want to keep itlearn

 I’m alone mule skinner From old Kentuckyway

I can make one mule listen And want accept your pay

Hotel Hillary Jiří Pola / Josef Prudil

Tvař se trochu nostalgicky Už tě nikdy nepotkám

Máš to jistý provždycky Nastav uši vzpomínkám

Jak tě znám i v tuto chvíli Měl bys řeči peprný

 Jak tenkrát když nám tvrdili Že je vítr stříbrný

 Ref.

A tváře měli kožený My jim zdrhli z průvodu

Zahodili lampióny A našli hospodu

Ale taky Jacquese Brela A sním smutek z cizích vin

A žádostivost těla A pak radost z volovin A ta nám zbejvá

Po večerech pro diváky Dělali jsme kašpary

Pak na zemi dva spacáky Náš hotel Hillary

Slavný sliby jsme už znali I to jak se neplní

A cenzoři nám kázali O správným umění

Ref.

 A tak válčím s nostalgií Bují ve mně jako mech

A pořád všechno slibují Starý hesla na domech

Ty jsi splatil všechny dluhy I za hotel Hillary

A já vyhážu ty černý stuhy Funebrákům navzdory

 Ref.

Vždyť mají tváře kožený My jim zdrhnem z průvodu Zahodíme lampiony

A najdem hospodu…….

Tažní koně Ian Anderson / Robert Křesťan

Kovaná kopyta tepají zem

 a říjnovým večerem duní,

čpí jak před pluhem, tak před povozem

slanou a zpocenou vůní.

S poslední brázdou a jak na vlnách

odvádí beze stínu

se skřípěním kostí, kloubů a šlach

svou vznešenou denní dřinu.

Suffolkský ryzák i bělavý shire na svých mohutných křídlech

s námi vlečou svou kládu do setmění

až na lůžko z hřejivé slámy.

 Ref.

Mí tažní koně, pohněte z obou stran

tím vozem všech koní, zemí, co zvoní dokořán,

teď je vás míň a míň

a rychlostní skříň

znamená víc než srdce

Já najdu ti klisničku z pradávných dob,

kdy nežili staří achromí,

a skryji tě s ní už bez nářků a stop

za křehké a zelené stromy

Aby nás nebavil směšný tvůj břich

a osmnáct postraňků k tomu,

a jednou, až svět bude plný těch svých

temných a studených domů.

Opět se pustíš do světových stran

a nad šarmem tvým budem němí,

znovu se opřeš do záblesků bran

rozkročen nad celou zemí.

Ref.

Stojí jak tanky na vrcholcích hor a v bitevní zbroji září,

staří jak svět, ale mladí jak vzdor, s úzkou a pevnou tváří.

Sežeň mi loukotě z dubových dřev a planinu skrytou v kouři,

tažnýho koně a zpěněnou krev, věštící velkou bouři.

Taky píseň do nocí, než slunce najde cíl

nad těžkým závojem všech vyschlých pramenů a sil,

v temných vsích a městech lidí mí tažní koně nocí hřmí

a burcují své kočí s vlídnou grácií,

až jednou den se vztyčí a uhasí ten požár svic,

my půjdem znavení všem těm tažným koním vstříc …

Ukolébavka pro milenku Robert Křesťan

S planou pýchou spálenýho lnu

mám tě tichou na lafetě snů

a pod obrázky na stěnách

je málo lásky, spíš jen strach.

Žádnej kníže nebo ňákej faun,

zdá se mi, že spíš jsem klaun

pro radost i pro ten pláč,

milej host i protihráč.

Podej mi kabát, cigára a šál,

plno záhad mi říká, abych vstal,

po té nejmenší z nich můžem snad

jít s tajnou žízní tajně spát.

Apropos Country Evans, Crabtree, Haught / Aleš Jurda

 Tři věci na světě jsou ty já mám nejvíc rád první je trochu piva ze džbánku ochutnat

a v ARMĚ jsem řek nalej už jako kluk bosí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Ref.

Pověsí pověsí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Mí ruce dívky něžný mě večerobejmou prej miláčku buď mužem do háje mravy jdou

na ty si zavzpomínej až budeš bělovlasí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Ref.

A když ti pivo zteplá a dívka ochladne co jinýho než country mě v ten ráz napadne

řeknu si hochu zahrej až se dům vyděsí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Ref.

All The Good Times Are Passed And Gone / Tradicionál

Chorus

All the good times are passed and gone All the good times are o’er

All the good times are passed and gone Little darling don’t you weep no more.

 I wish to the Lord I’d never been born Or died when I was young

I never would have seen your sparkling blue eyes Or heard your lying tongue.

 Chorus

 Don’t you see that turtle dove That flies from pine to pine

He’s mourning for his own true love Just like I mourn for mine.

 Chorus

ROLL IN MY SWEET BABY’S ARM Trad.

Chorus

ROLL IN MY SWEET BABY’S ARMS

ROLL IN MY SWEET BABY’S ARMS

GONNA LAY ROUND THE SHACK TILL THE MAIL TRAIN COMES BACK

AND ROLL IN MY SWEET BABY’S ARMS

 

I AIN’T GONNA WORK ON THE RAILROAD

I AIN’T GONNA WORK ON THE FARM

GONNA LAY ROUND THE SHACK TILL THE MAIL TRAIN COMES BACK

AND ROLL IN MY SWEET BABY’S ARMS

 

NOW WHERE WERE YOU LAST FRIDAY NIGHT

WHILE I WAS LYING IN JAIL

WALKIN‘ THE STREET WITH ANOTHER MAN

WOULDN’T EVEN GO MY BAIL

 

I KNOW YOUR PARENTS DON’T LIKE ME

THEY DROVE ME AWAY FROM YOUR DOOR

IF I HAD MY LIFE TO LIVE OVER AGAIN

I’D NEVER GO THERE ANYMORE

Panenka Robert Křesťan

Co skrýváš za víčky a plameny svíčky

snad houf bílejch holubic nebo jen žal

Tak odplul ten prvý den zmáčený krví

ani pouťovou panenku nezanechal

 Ref.

Otevři oči ty uspěchaná dámo uplakaná

Otevři oči ta hloupá noc končí a mír je mezi náma

 Už si oblékni šaty a řetízek zlatý

a umyj se půjdeme na karneval

A na bílou kůži ti napíšu tuží

že dámou si byla a zůstáváš dál

 

 CD Je to v nás 1992

Druhým dechem  Svaťa Kotas / JosefPrudil

 V půli cesty je to náhle dáno

vydal jsem co bylo nastřádáno

druhý dech byl darem zhůry

a zas můžu hrát

Už jsem viděl smrtku mávat zblízka

proto po ránu si vždycky pískám

že nemusím dlátem nechat

svoje jméno psát

Ref.

Zase zpívá se líp

a zvonovinou lijem slova tichá

a dýchá se líp

i když roky plynou a čas pospíchá

 

Běh času mi v hlavě zni jak bubny

a zas vidím holky tajnosnubný

jak se těší, až je kluci

zbaví tajemství

Druhý dech mi zvolna sílu vrací t

tu trochu poznání už nepoztrácím

být si blízcí,

i když se nám cesty rozdělí

 Je to v nás  S.Kotas /M.Černohorský

Ke kořenům lijem síru a do své hlavy kvas

a málokdo ctí víru bezzubý je čas

 Za špinavým oknem se šklebí cizí tvář

Raděj něčeho si loknem ať zaženeme zášť

 Ref.

Je to v nás jak špatná zpráva Bdur 

jak pronikavý hlas

Polka zní dál a něčí sláva

vybledlá na rozkaz

Ať žije král provolává

lid bez rozpaků zas

Duch železných klecí se prodral před tvůj dům

Po spravedlivé noci soused bere hůl

 Všem spokojeným matkám jednou provždy říct

Že budoucnost je vratká kdo chce hodný děti mít

Ref.

Osmiramenný svícen     Jiří Pola / Josef Prudil

Starý dráty rezavý rukama lámu

a tvůj strach se rozplývá jak v mlze dým

Svíci zažehni za obnovu chrámu

první ve svícnu osmiramenným

Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá midýl

 Vlasy svý když rozčešeš rychle se stmívá

když se vysvlékáš zvolna snáší se sníh

Za svým něžným úsměvem skrýváš

smutek všech očí židovských

 Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá mi dýl

 Spolu zůstanem po sedm nocí

naše touha nás nenechá spát

a když zapálíš poslední svíci

/ : osm plamenů bude v nás plát : /

Zkušenost S. Kotas / M. Černohorský

 Nesmělý smích mrazení v kolenou                  

Ještě do kávy mléko honem si vzpomenout

na první poslední slova proroků

 Omyly soudců zlé rady zkušených

jak rány kladivem do tváří nadšených

Ztrácím rozvahu lítost najevo dát

Ref.

Nikdy si nepřiznám že zpátky se vrátím       

zpátky se vrátím nejednou

zpátky se vrátím zpátky se vrátím nejednou

Včerejší den je hromada kamení

co tíží hlavu mou podivné znamení

Nemám vůli a už nemohu vstát

 Marné jsou sliby na nohách hliněných

marné jsou nářky v domech rozbořených

Z obrazů mých zbyl už snad jenom rám

Do chrámů svítí paprsky polední

Co asi zůstane ze střepů barevných

ještě než dohoří poslední dřevěný trám

Ref.

Dám si na kuráž

a zpátky se vrátím zpátky se vrátím zpátky se vrátím zpátky se vrátím

Kámen nad vodou Peter Szabadoš / Jiří Pola, Josef Prudil

 Ten proud slzí po tvářích

bodá jak roj komáří

žhavé jehličky pálí

tvá slova jak mráz lámou skály

Ten kámen nad vodou

co zbyl z lásky nás dvou

proč ho držím já

proč ho držím já

Válkou příměří končíš

parádou bubnů se loučíš

jak Cesar Bonaparte a spousta jiných

projdeš bránou vítězů a vinných

Ohňostroj blýskát mou

hudba hraje tu tvou

proč ji poslouchám proč ji poslouchám

 

Zvolna hojí se mi rány

z bitev mezi námi

neznám cestu jinam

v noci dlouho neusínám

ten proud slzí po tvářích

bodá jak roj komáří

zbývá jen beze slov kývnout

zbývá jen rozsudek příjmout

Ten kámen nad vodou

co zbyl z lásky nás dvou

proč ho držímjá proč ho držímjá

Obyčejní smutní lidi S.Kotas / J.Prudil               

Ve smutných domech smutný lidi

biče budíků do tmy budí

Léta už se nedospali

tlumeně kašlou oči je pálí

 Slabí hrubí zlí a hodní

v bludných kruzích jdou den po dni

Čas protéká jim mezi prsty

a tolik touží mít svý jistý

Ref.                        C

A dál marně čekají na osudovou chvíli

A dál nic se nepodobá vysněnýmu cíli

A dál život ve stínu a tanec mezidluhy

A dál pochod vítězů zas hrajou pro ty druhý

Obyčejní smutní lidi svoje chyby na jiných vidí

 Nemoci duše pivem hojí a na slunce se vyjít bojí

 

Až jednou začnou se smát že jen pro ně svízel kvete

Strach se zlomí jako sláma a vítr všechny smutky smete

Ref.

Čas příliš dlouho stál Svaťa Kotas / Josef Prudil

 Mraky táhnou stejně jak dřív

i to listí zas opadá z jív

naše věčnost se skládá ze dvou tří chvil

kde nekvete černobýl

 Chtěl bys odejít a nevíš kam

mezi přáteli toužíš být sám

z toho po čem jsi toužil špetku už máš

tak proč se neusmíváš

 Ref.

Čas příliš dlouho stál

někdo víc někdo míň se bál

z toho po čem si toužil špetku už máš

tak proč se neusmíváš

 Cesty rozbité po průvodech

něžně obrůstá tráva a mech

ani stopy tvých nohou už nejsou tam znát

kde jsi bloudil nejedenkrát

Ref.

Chybí nám snad láska Svaťa Kotas,Jiří Pola / Jiří Pola

 Někdy se cítím cizí a sám

uprostřed lidí které dobře znám

a zase toužím s tvým tělem hrát

o duši svou tu hru plnou ztrát

 Ref.

Chybí nám snad láska otevřít pevnost svou

a chtít mír věčný mír až po okraj vztek únavastřídá

okna jsouzavřená

nač chtít mír až po okraj

 Noci jsou krátké když se tebou opíjím

a dny nekončí když se z toho probíjím

věrní a stálí to se netýká nás dvou

výčitky svítí na naší cestě tmou

Ref.

Tvůj ostrý smích mi v uších vyzvání

jak přísný soud za mé přiznání

že často se cítím cizí a sám

i když s tebou spávám a dobře tě znám

 Zdálo sa mně zdálo¨ Moravská lidová

 Zdálo se mně, zdálo, hej, na nedělu ráno,

že byla muzika a u ní chlapců málo.

 Na ní chlapců málo a dívek natisíce,

třema řade stále, samé klebetnice.

.Třema řade stále a klebete vázale,

[: na jedno panenko všecke jich skládale. :]

Aktuální zprávy S.Kotas / L.Kabelka

Z posledních zpráv jde trochustrach

Zmizely ručičky v hodinách

Tak teda kdo když ne já ?

hladový já

 Vytrhat růže zasadit hrách

Na podzim sklízet a nasypat

pod kolena a cítit že jsem na něm já

Ó hladový já

Zítra možná ano dneska už jen snad

Projít novou branou

co chrání vlastní tvář

Dopředu zpátky jak stovky jiných

zastavených ne z vlastní viny

Zbývá jen krok kdy pád se změní v let

Z ničeho nic zas roste tráva

kam až to jde a co se stává

Hlavně dlouho zpívat

a do omdlení hrát

CD Písně brněnských kovbojů 1994

Rváč Billy  trad. / Jan Pavlíček

 Rváč Billy jednou chtěl se prát já se třás jak list

když můj hák jak handgranát mu přistál na čelist

smečka Twenty Billa zvedla k boku lauf

ve vteřině byla klidná krčma auf

 Ref.

Jupí já byl chvilinku prej

jupí jak včel rej

jupí já byl chvilinku prej

zlej a divokej

 Dvacet střelců svý kvéry mačká fest

mý deringery spustěj chřest zůstane jich jen šest

těm šesti na hrob zasej mák

teď smrťák na ně kejch

spadla klec a funebrák jim kope věčnej sejf

 Sejf kterej nemá závoru zámek ani pant

kde spí bradou nahoru lumpy nóbl grand

na mě kolt a kvéry holt pardi neplatěj

stačí když jsem chvilku zlej a divokej

Zvony mě do dálky zvou   trad. / Josef Šulák

 Jezdím sám a nikde nemám stání ví bůh kde složím hlavu svou

život je krátký chtěl bych domů zpátky zvony mě do dály zvou

 Ref.

Zvony mě do dály zvou zvony mě do dály zvou zvuk známých zvonů mě volá zpátky domů zvony mě do dály zvou

 Svý srdce mám u jistý dámy co lez mě k ní můj kamarád

teď pro dvě rány mám Kansas zakázaný a musím si na psance hrát

Ref.

Už cejtím jak můj koník víří prach ulic a dřevěnejch zdí

má dívka má svátek a v očích má zmatek že jedu si pro lásku k ní

 Parník New Orleans L.Flatt / Jan Pavlíček

 Tajemnej divokej vítr mě zavál až k pramenům Mississippi

je vidět tíha dlouhejch dvaceti let co jsem opustil New Orleans a poznal celou bídu života

starej parník se teď vrací do dob mýho dětství a na klopu kabátu padá slaná kapka rosy

Na přídi lesklej nápis New Orleans

dobrej bože sním a nebo bdím

tenhle starej parník New Orleans

mě veze tam kde navždy zakotvím

šátkem dálka mává můj vůz nese proud

jsem kočí kterej váhá sesednout

Ref.

Do duše mí se vkrádá nepokoj a s ním do očí padá vláha dojetím

Táhne těžkej náklad New Orleans i

černej dým se valí nad komín

starej dobrej parník New Orleans

mě veze tam kde brzy zakotvím

a jak se zdá poznávám plot zahradu a dům

jsem kočí co dává uzdu snům

 Ref.

Supí starou řekou New Orleans

zlou temnou nocí ránem nachovým

starej dobrej parník New Orleans

mě veze tam kde zakotvím

až tam kde vodní pára táhle zapiští

jsem kočí jehož kára přijíždí

Mrtvej saloon  Zdeněk Kalina

 Za zlatejch časů v Rich Town nádhernej saloon tam stál každej lump prej se bál šerif když u báru stál

Od dob co poslední chlap stupil svůj krumpáč a pad saloon co zlatem byl živ přestal být tím co byl dřív

Bejvaly tam rvačky zlý ted vše jen chátrá a tlí

nic nezbylo z těch starejch dob saloon je mrtvej jak hrob

Ref.

Saloone saloone jak rád bych šel do báru znovu si poseděl

nedočkám se až tě někdo spraví čas mě okrádá o zdraví

 

Přes okna nevidíš ven prach noc tu proměnil v den piáno v rohu stojí každej se zahrát bojí

pavouk si sítě střádá červotoč tam nestrádá ve váze kvítko vadne saloon už brzo spadne

 Ref.

 Lita z Ohenu trad./ Jiří Látal

 Drahá Lito já po tobě toužím a za všechno chci se jenom omluvit

odplouvám s lodí k válečnému cíli a nestačím se už s tebou rozloučit

 Ref.

Věřím že Lita bude mojí ženou věřím že jednou ji láska zavolá

věřím že bude to za krátkou chvíli věřím že Lita bude jednou má

Ten kdo byl v boji sám na sobě pozná co je to strach i já to dobře vím

v zákopu našel jsem rozkvetlou růži a s ní si na večer tiše vyprávím

 Ref.

 Ležím tu sám celý zbrocený krví u sebe mám ten zvadlý růže květ

 ten květ je rudý jako tvoje rety tebe mám rád ale nenávidím svět

Smolné jaro M.Haggard / Jiří Látal

Už bylo jaro zrovna sníh tál

nebe jako modrá tůň a den se smál

já tam tiše za dveřmi stál

bál se překročit ten práh zda na mě čeká

holka co jsem nade vše rád

a loudil na ni dej mi pusu 

z dlouhejch cest se já vrátil

a teď to spolu vezmem v klusu

Napřed svatba bude veselá pak půjdem spolu spát

nejdřív ze všeho však musím do pořádku dům dát

dřív než příjdou děti já jsem rychlej beru za kliku a šinu se dál

už mě tu máš tak mě vítej jenže tam úplně cizí chlap stál

Apropos Country  Evans, Crabtree, Haught / Aleš Jurda

 Tři věci na světě jsou ty já mám nejvíc rád první je trochu piva ze džbánku ochutnat

a v ARMĚ jsem řek nalej už jako kluk bosí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Ref.

Pověsí pověsí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

 Mí ruce dívky něžný mě večer obejmou prej miláčku buď mužem do háje mravy jdou

na ty si zavzpomínej až budeš bělovlasí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Ref.

A když ti pivo zteplá a dívka ochladne co jinýho než country mě v ten ráz napadne

řeknu si hochu zahrej až se dům vyděsí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

 CD Co už je pryč 1997

 Zjizvený Bill Ed Wheeler / Robert Křesťan

Řekl jsem své ženě která voní po parfému

že krásná je a moc rád ji mám

zaraženě řekla jak mám věřit zjizvenému podívej se na svůj monogram

říkají mi totiž všude starej lačnej dědek ale já jsem mnohem mladší než se zdám

 Ref.

Jsi bílá jak den a jasná jak den

a já samá jizva jsem

já zjizvený mám hlas jak se bolestí mi třás

ale nejhroznější jizvu v srdci mám

 Nejhloupější jizvy mám na prstech pravé ruky jak drobné je stále počítám

proto se ti zdá jako bych býval jednoruký když se tě jen levou dotýkám

i na očích mám jizvy jak se na svůj obraz dívám a že na rtech není nic to je jen klam

 Ref.

 Co už je pryč Eric Clapton / R.Křesťan

 S bídou jsem si natáhl plášť

a řek si do prachu střel a do peněz prašť

a zdál jsem se čistej a lehkej jak míč

bylo to fajn a je to tak dávno pryč

Ref.

Je to hloupej sen mít ze tmy den

je to hloupá skrýš to nezměníš

Zašláp jsem doutník když vítr se zdvih

 máš v rukou šest lístků rozlomených

v tváři máš slunce já v kapse tvůj klíč

bylo to fajn a je to tak dávno pryč

Ref.

Pod hlavou ječmen a na vlasci tloušť

v té hlavě pak víno a písečná poušť

a v křesle se houpej a do světa křič

co bylo fajn a co už jepryč

Slavkov J.Pola / J.Prudil

 Ref.

Den vstává volám sláva

malej muž si strčil ruku za kabát

volám sláva císař mává

udeř do bubnů smrt se tě bude bát

Vlast bude milovat ty kdo ji proslaví dámy v salonech to k pláči dojímá

strach mě zebe k nebi zvedám oči bolavý barvu krve slunce při úsvitu má

 ref.

Druhého prosince roku osmnáct set pět má Francie mi šetří na pomník

nápis není vůbec novej zná ho celej svět tady odpočívá čacký granátník

 Ref.

Den vstává volám sláva

malej muž si strčil ruku za kabát

volám sláva řád mi dává

hochu to se bude krásně umírat

Plonk deset  Z.Kalina

 Jim bejval vždycky dobrej chlap však posledních pět neděl

do karet sed mu černej mrak že prohraje vždycky věděl oho že prohraje vždycky věděl oho

 Barman mu říká Jimi hej nech ty karty ležet zítra zase budeš zlej

máš víc si ženskejch hledět

 Jim na to odsek nekecat vždyť nemůžu si vybrat plonk deset zbejvá akorát

já do pekel ho musím poslat

 Proč musel Jim tak blbě hrát a vztek si na mě chladit

když kolt můj klesal a on pad hned museli mě zbalit

 Barva flek super mord tuti

dvacet trumf eso sedm plonk deset

Zaprášená krása  trad. / J.Pavlíček

Pod alejí lip a kdoulí se sedmikráska choulí hrozně málo času na život a krásu má

do plynu a prachu výfuk aut ji zachlumá

 Před chalupou na výsluní čistej vzduch a kolem opar vůní pod koly aut navždy zmizel a nastala chvíle zlá

jak se okny síně jednou vyvětrá

 Karavany náklaďáků táhnou kolem chrp a vlčích máků jarní vítr čechrá trávu která hlavu v šedým hávu má

do plynu a prachu výfuk aut jizachlumá

Víc ledu tam dej Brown / J.Prudil

 Víc ledu tam dej tuhle chvílí mám rád

když lokál je prázdnej a měl bys zavírat

Víc ledu tam dej ať to dál domů mám

svý nádobí skládej já stačím si sám

 Jen zůstaň tu dýl já nerad se vracím

a to co ztrácím bych rád ještě pil

Víc ledu tam dej noc sedla na runway

gin usíná v láhvi víc ledu tam dej

 A tak jak se znám bych byl neodbytnej

tak naposled žádám víc ledu tam dej

Motorest  J.Reed / M.Dvořák

 Naproti motorestu na zastávce autobusu promoklý stál

a já jsem jako z trestu jeden párek od rána už popáté hřál

já řek mu pane k městu autobus teď nepojede tak pojďte dál

a když mi trochu roztál já začal se ho ptát

jak se sem vlastně dostal a on jen rukou máv

to jsou dneska lidi to by jeden řval

ale co bych marně povídal

 

Kamarád nás opustil a v Újezdě měl pohřeb a tak jsem jel

stopaři jsem zastavil možná jsem jen dobrou službu vykonat chtěl

ale on mě z vozu vysadil a řek mi co bude kdybych námitky měl

a tak bez všech iluzí bez projevu soustrasti jsem v kaluži stál

liják si hrál na slzy snad abych o ně nepřišel když nemůžu dál

Člověka to zamrzí že tak dlouho žil a lidi tak málo znal

Řek sem vy mi z duše mluvíte je to prevít tenhle svět

a to ještě všechno nevíte já moh bych vyprávět

to jsou dneska lidi to by jeden řval ale co bych marně povídal

Každej vám má péči jen aby nemusel tuzéra dát

a že řízky nejsou větší chtěl vám tuhle jeden mladík do novin psát

a kvůli míře to je řečí to aby snad člověk opravdu krad

Oči na mě vyvalil a potom neurvale od stolu vstal

peněženku vybalil a co ten párek stál se skoro úsečně ptal

já řek mu dvacet padesát on aniž mrknul okem celou stovku mi dal

 A pak letěl jako šílený na zastávku proti nám

a že prý té půl hodiny raděj počká už tam

To jsou dneska lidi to by jeden řval ale co bych marně povídal

 Město Buck Owens / Milan Dvořák

Jak herynci namačkáni v krabičkách z betonu

snažíme se žít jako páni a držet fazónu

spěcháme odnikud nikam a běžíme tam a zpět

ale účty a obsílky nás dohonily vždycky zpět

 Ref.

Už bych dávno ve městě nežil jen kdybych uměl jinde žít

můj život na pásu běží a nedá se zastavit

jsem pěšák v zajetí věží a z PVC rekvizit

už bych dávno ve městě nežil

jen kdybych uměl jinde žít

Neonů slunce reklam to pravé jen na příděl

mříží z kovu z kovu a ze skla jsem dávno neviděl

žiji vizí neskutečnou a rychlostí ukrutnou

až se skácím na konečnou tak mě statistici odečtou

Stíny na střechách J.Pola / J.Prudil

 V bytě sousedním rádio znív létě vyhořel a zůstal prázdný proč teď po nocích vyhrává

 Polku s návodem jak a s kým spát tenor huláká hned po zprávách kde byl hlavní bod atentát

 Cítím jen pach spáleniště nikde nikdo ohořelý práh

Noc se drží jako klíště a já vidím stíny na střechách a slyším to rádio

Já řadu ztrát za sebou mám s kterými se nesrovnám tak si říkám hochu buď rád že seš rád

Zmizel strach a zůstal dým Jen jedno dobře vím

ani jistota se nedá vážně brát

Chtěl jsem odjet pryč potají jenže rychlíkům směr čest a sláva kola do trávy vrůstají

Courák naděje kulhavý pták se mnou po nocích se kodrcává i když je to jen flamendrák

 Je čas mezi psem a vlkem umírá noc hudba utichá

Den se plíží tichým krokem zmizely i stíny na střechách a mně už tolik nevadí

Že řadu ztrát za sebou mám… A nijak zvlášť

Nijak zvlášť už mi to nevadí

Komu mám lhát Robert Křesťan

 Nechci se vzdát a dotýkat stínů chtěl bych tě brát jak správně se má

jenže komu mám lhát a dávat mu vinu za větší lháře než já

 Ref.

Lžou ženy z brokátů faráři z ornátů o lásce k nám oba lžou

o zlatých vláscích o ryzích očích lžou matky okouzlené

o svých duších nesmělých lžou dívky v postelích

a rty mají přibarvené

Tak komu lhát smím za větší lháře dětem snad svým nebo jen vám

které ptáte se čím a červené tváře svítí vám přes paraván

Míň úspěšný muž Jiří Pola

Žijeme v tísni vyprodává se náš krám

času je málo a míň sil k milostným hrám

děti nám rostou a přestávají nás znát

a ty se zlobíš když nemám z čeho brát

Ref.

A tak mi drahá odpusť

že jsem míň úspěšný muž

 Jeden tvůj známý s novou dobou vydělal

umí v tom chodit vždy správný lidi znal

když spolu mluvíme dáváš mi ho za cíl

bývám z toho vedle někdy drží mě to dýl

 Ref.

 Žijeme v tísni vyprodává se náš krám

přesto málo platný stále chuť mám

žít jenom s tebou a s tvým věčným snem být něco víc

být bohatá vem kde vem

 Ref.

Vzpomínky Svaťa Kotas / Jana Doláková, Jiří Pola

Za sebou zas jeden den myslím že práce až nad hlavu mám

tak toužím si vydechnout jen

stejně už děti svý nezajímám

zajdu na správné místo sedí tam vždy pár kamarádů

při víně k pravdě je blízko v tom někdo sedá si za náš stůl

 Člověče to pravda není nevím už kolik to může být let

čas každýmu tvář hodně změní tak jak mění se stále náš svět

Ref.

Nemusíš nic říkat nač máme si lhát

na všechno krásné si můžem zavzpomínat

vždyť je o co stát

 Ptáš se mě proč tady sedím znáš to dnes za prací musíš se hnout

ale proč naše město já nevím proč ten náš zakouřenej kout

kde velký plány jsme měli jako všichni co chtěj dál a výš

možná až zbytečně smělí dokud nezkusíš neuvěříš

 Většina z těch našich plánů zmizela navždy jak pěna z piv

ale po letech sedím tu s tebou a to je pro mě osmej světa div

Ref.

 CD Krajní meze 1998

Královna poolu Jiří Pola / Jiří Pola, PetrBrandejs

Den pomalu končí, jeho světlo z města mizí, reklamní neony do barů z ulic zvou.

Kožená sukně s bundou nejsou jí cizí, vyráží do herny skrytá čerstvou tmou.

Přichází v devět večer, každý ji tu zná, kdo přišel do herny sem za nádraží.

Vytáhne svoje tágo i vlastní křídu má a čeká na hráče s největší kuráží.

Ref.

Čtrnáct kulí, k tomu jedna černá s bílou,

nad barem svítí ,,Starobrno přítel váš “,

kde jinde potkáš se s kulečníkovou vílou,

co prošla všechny herny města křížem kráž.

Starosti světa zmizí, jen si stoupne za stůl a třeskot kulí, to je povel – děvče, hrej!

Říká se o ní, že nedělá nic napůl, můžeš si na ni vsadit, prachy v klidu dej.

Líně se protáhne jak kočka a jde hrát, jak hvězda na plátně u stolu zazáří,

svou vůli po vítězství umí do hry dát, je to malý zázrak, co všechny poráží.

 Ref.

Čtrnáct kulí k tomu …..

 I v herně plné kouře poznáš její vůni, bývá vzrušující, jak v létěbývá pláž,                                                                                        v

v očích se ji utopíš jak v hluboký tůni rychle s tebou skončí i když něco znáš.

Velký jméno získáš, když se odvážíš, přijít ještě jednou o svou čest se prát.

Trenéra však hledej, ať všechny porážíš, ať královny poolu nemusíš se bát,

ať královně poolu nemusíš se vzdát.

VASKA Jiří Pola

Vaska s Koljou jeli na trh blízko města Borodina

Na poli se v létě dřeli a s nima celá jejich rodina

Cesty jsou náhle plný lidí a všichni křičí: ,,Francouzi jdou!

Utečte, je-li vám život milý!“,slyšeli ti dva tu zprávu zlou

Ref.

Všude plamen a dým, co udělat se zbožím.

Od Sibiře vítr vál,Vaska s Koljou tam stál

a nemohli dál,

Bůh války se jim smál.

Ve vísce na řece Sommě Jean s Nicole se milovali

večer voněl tenkrát deštěm, přesto si schůzku plánovali

Cesty jsou náhle plný lidí a všichni křičí: ,,Němci sem jdou!

Utečte, je-li vám život milý!“,slyšeli ti dva tu zprávu zlou

 Ref.

Všude plamen a dým, co udělá milá s milým?

 Od Alp vítr vál, Jean s Nicole tam stál

a nemohli dál,

Bůh války se jim smál

 I to je lidská historie: od Kartága po Nagasaki

generálům válečný kříže, ty na hřbitovech pro vojáky

A pod obloukem vítězným můžem vzdát hold těm obyčejným

Každýmu kdo nemoh dál, když vítrsmrti vál                                                                

když bezmocně stál,

Bůh války se mu smál

Cherokee Bend Gordon Lightfoot / Jiří Pola

 Jeho otec byl člověk, co dál hrdě žil, přestože urážky rudých tváří znal,

žili tedy v horách, práci museli brát všechnu, co každý den dal.

Jednou na prodej chtěli kůže z lovu vzít, to zboží bylo těžký jako cent,

v obchodě to zboží otec nechtěl levně dát, v hádce ho zabil muž z Cherokee Bend.

Ref.

Táta neměl rád, když mu bílí dali znát, komu vlastně patří tahle zem,

táta neměl rád, když mu bílí dali znát, že v rezervaci žije jeho kmen.

Na podlaze obchodu zaschla jeho krev, na pohřbu mu nehrál žádný band,

chlapec musel najít cestu do hor sám, otec už se nevrátil z Cherokee Bend.

 

Blížila se zima a zůstal s matkou sám, noci začaly být delší nežli den,

vyprávěla chlapci příběhy, co měl rád, byla nejhodnější z žen.

Potom přišel blizzard, utěsnili srub, běsnil tak, že nemohli jít vůbec ven,

slova tenkrát našel, jak to mámě říct, proč se otec nevrátí z Cherokee Bend.

Ref.

Zima byla krutá, jídla neměli už víc, jednou večer povídá mu: ,,Chlapče můj,

na dalekou cestu musím se v noci dát, čeká na mě otec tvůj.“

Zavřela svý oči, když chlapec tvrdě spal, odešla tam, kde je nekonečná zem.

Ráno ji pak pochoval pod napadaný sníh a šel hledat úkryt svůj do Cherokee Bend.

Ref.

Jednou plivnul na zem, na konci toho dne, to když neměl po kapsách jediný cent,

odvezli ho do škol učit se číst a psát, ty školy byli vzdálené od Cherokee Bend.

 Uběhlo už víc než jednadvacet let od noci, co utekl ze školních zdí,

nikdo dodnes netuší, kam jen mohl jít, že prý rodeo jezdí.

Indiáni zase tvrdí, že je zpátky v horách, že potkávají se s ním každý den,

že nový náhrobek za starý vyměnit dal v místě, kde je otcův hrob v Cherokee Bend.

Ref.

Táta neměl rád….

………..na pohřbu mu nehrál žádný band,

od tý doby musí být z malýho kluka muž, co stejný je jak předkové v Cherokee Bend.

DOPIS Jiří Pola Jan Máca / Jiří Pola

 Psal bych ti dopis, má Michelle jenže psaní mi moc nejde, jsem jen císařův voják

znám smrt věrnejch kamarádů a kdy mám použít v boji svůj bodák

Tenkrátu Seiny, to byl hezkej den, Paříž voněla celá šeříkem

pak přišel on, malej Korsičan, a já šel za ním a nebylsám

prošli jsme spolu celou Evropou, v parném létě, v plískanici

tisíce mil jen na nohou Bonapartovi granátníci

 Od vítězství přes porážky od slávy k zapomnění jdem spolu stovky dnů

a teď před bitvou nemůžu usnout

a temnou nocí nám svítí Waterloo

Prožil jsem italská tažení, o rozbití sfingy snažení

ještě dnes mi v uších zní slavkovský bubny vítězný

k smrti unaven, přesto nespím, Napoleon je zas císař náš

co je před náma, to nevím, však na věky mou lásku máš

 Až začnou dudy skotskejch pluků,

budeš se mnou moje lásko, až půjdem na bodák

už vidím v dálce irský rváče

tak přej mi štěstí, jsem taky tvůj voják

JIŽNÍ PÓL Jiří Pola

Jižnímu pólu odvážní muži šli vstříc,

ostrý vítr jejich stopy rychle svál.

Ledu než života v Arktidě je víc,

jen bod na mapě o který souboj vzplál.

Ref.

Štěkot psů rušil klid zamrzlých skal,

stupňů k jihu bylo pár.

Život za vítězství člověk často dal,

přes mráz i žár

vždy první být.

 

Pět Norů na lyžích, s nima smečka psů,

třicet mil denně měli v plánu jít.

Po dobytí místa polárnických snů

vlajku svou chtěli chvíli v rukách mít.

Ref.

 Anglická výprava vyšla za stejným snem

v témže roce později o deset dní.

Celý svět se ptal: Scott či Amundsen,

kdo první uslyší proslovy vítězný?

Ref.

 Bylo jich taky pět, odvahy měli dost,

na pólu vlajku svou viděli taky vlát.

Asi však zažili zklamání a zlost,

když tu našli stan vítězných Norů stát.

Příroda ukázala svou sílu a vzdor,

přívaly sněhu, třicet pod nulou i víc.

,,To nemůže přežít žádný lidský tvor,“

Scottovy zápisky stačily nám říct.

Ref.

Ledový vítr rušil klid zamrzlých skal,

k záchraně zbývalo mil pár.

Život za vítězství člověk často dal,

přes mráz i žár

vždy první být.

KLÁRA Sting / Jiří Pola, Josef Prudil

 Pokaždé když Kláru potkám, cítím jak zemětřesení začíná,

můj pořádek se mi bortí, zbyl jen pevný bod její tvář nevinná.

 Ref.

Nádhera je vše, co se jí týká, ztracený jsem, přiznávám,

je jako jed, dobrý den mi říká, z oblaků dolů přistávám.

Chtěl bych se jí se vším svěřit, odvahu však k tomu nemám a to je zlé,

tak jen tajně kolem ní kroužím a potkávám bývalé lásky zestárlé.

 Ref.

Díky Zlatým stránkám její číslo vím,

prsty display zkouší, bráním se iluzím.

Ona je tak mladá dáma, já herec, co derniery zná,

nervózně sluchátko držím, aparát obsazený tón má.

Rogalo blues Mirek Hulán, Jiří Pola / JiříPola

 Začíná víkend a kolem je to znát, ulice plný, aspoň občas trojku dát,

abych co nejdřív na kopcích byl, od máti Země s rogalem se odlepil.

Odlepil na chvíli od problémů svých, od vzpomínek na bráchu, co měl jedinej hřích,

bez práce prachy mít, k tý měl výhrady –

a pak ho vytáhli z Orlický přehrady.

Nad tím vším se vznáším.

Mám mladou ženu, co s jiným chodí spát,

děti mít nechce, jen peníze mi brát.

Když jsem je nachytal, začala na mě řvát, všeho půl mi patří, nechtěj to k soudu hnát.

Před léty přišla a všechno mohla mít,

jen pro ni a burzu mělo tenkrát smysl žít.

Teď lítám v oblacích tak podobnej ptáku,

pod sebou průšvihů jak na poli máku.

 Nad tím vším se vznáším.

 

Po ránu zprávu prokurista řek mi zlou:,,Akcie šly dolů, je to špatný s firmou tvou.“

Proto chci vzlétnout, mám zvláštní tušení, že se dnes překonám, stoupá mí vzrušení.

Nahoře v oblacích člověk sám sebe zná, pod křídlem rogala svět malej se mu zdá,

nahoře pod sluncem oči přivírám rád,

to abych neviděl na svůj pozemskej pád.

 A proto já se vznáším.

 Corrida 2 Jiří Pola

Poslední rok co žiju s tebou, jako souboj se mi zdá.

Často žasnu, proč se změní dívka potom, co se vdá.

Život pak bývá corridou, kde vidíš dva soupeře stát,

kde můžeš poražený být, jindy zas palec dolů dát.

 Ref.

Toreador zůstal sám, hlavu sklání tmavý býk.

Dav lidí podlehá hrám, stéká krev z vítězných dýk.

Slunce zas pálí celý den, vůně cypřišů opíjí.

Dnes budu na zápasech rád, přes vedro co ubíjí.

Je cítit krev a lidi šílí v rytmu vášnivých kastanět,

skolené zvíře v prachu leží, končí i náš malý svět.

Ref.

Písek má barvu rudé růže, turnaj končí nedělí,

nechce se mi domů jít, kde mlčení nás rozdělí.

A tak chodím horkou nocí, než povolí to napětí,

toreador zůstal sám, sláva končí na smetí.

KRAJNÍ MEZE Jiří Pola / Jiří Pola, Zdeněk Kalina

Když jdu domů a ty tu scházíš, na zdi nevisí tvůj klíč,

nevím, proč se ztrácíš jako klukům při hře míč.

Odcházím, je to kousek do hostince, však ho znáš,

natočí mi dobrou míru, hostinský, spasitel náš.

Když zavřou a doma nejsi, silnou kávu musím mít,

k tomu si dám černý tabák a jako pirát začnu klít.

 Ref.

Tak dál zkoušíme krajní meze, co nám do uzlíku s nervy vleze.

Jednou já, podruhý ty, taháme svý planety.

Je to děj němýho filmu, bláznivý scény tam jsou,

ráda přebíráš mý role, stáváš se iautorkou.

Vzpomínám na první rande a chtěl bych se tomu smát,

ty zpitá na koberci, kolik šancí mám ti dát?

Zbylo nám hrozně málo, co můžem po sobě chtít,

tak hledám tvoje láhve, z kterých se dá ještě pít.

Ref.

 CD Vzpomínky1999

 Stíny na střechách J.Pola / J.Prudil

 V bytě sousedním rádio znív létě vyhořel a zůstal prázdný proč teď po nocích vyhrává

 Polku s návodem jak a s kým spát tenor huláká hned po zprávách kde byl hlavní bod atentát

 Cítím jen pach spáleniště nikde nikdo ohořelý práh

Noc se drží jako klíště a já vidím stíny na střechách a slyším to rádio

Já řadu ztrát za sebou mám s kterými se nesrovnám tak si říkám hochu buď rád že seš rád

Zmizel strach a zůstal dým Jen jedno dobře vím

ani jistota se nedá vážně brát

Chtěl jsem odjet pryč potají jenže rychlíkům směr čest a sláva kola do trávy vrůstají

Courák naděje kulhavý pták se mnou po nocích se kodrcává i když je to jen flamendrák

 Je čas mezi psem a vlkem umírá noc hudba utichá

Den se plíží tichým krokem zmizely i stíny na střechách a mně už tolik nevadí

Že řadu ztrát za sebou mám… A nijak zvlášť

Nijak zvlášť už mi to nevadí

 Je to v nás S.Kotas / M.Černohorský

Ke kořenům lijem síru a do své hlavy kvas

a málokdo ctí víru bezzubý je čas

 Za špinavým oknem se šklebí cizí tvář

Raděj něčeho si loknem ať zaženeme zášť

 Ref.

Je to v nás jak špatná zpráva Bdur 

jak pronikavý hlas

Polka zní dál a něčí sláva

vybledlá na rozkaz

Ať žije král provolává

lid bez rozpaků zas

Duch železných klecí se prodral před tvůj dům

Po spravedlivé noci soused bere hůl

 Všem spokojeným matkám jednou provždy říct

Že budoucnost je vratká kdo chce hodný děti mít

Ref.

Obyčejní smutní lidi S.Kotas / J.Prudil

Ve smutných domech smutný lidi

biče budíků do tmy budí

Léta už se nedospali

tlumeně kašlou oči je pálí

 Slabí hrubí zlí a hodní

v bludných kruzích jdou den po dni

Čas protéká jim mezi prsty

a tolik touží mít svý jistý

Ref.                        C

A dál marně čekají na osudovou chvíli

A dál nic se nepodobá vysněnýmu cíli

A dál život ve stínu a tanec mezidluhy

A dál pochod vítězů zas hrajou pro ty druhý

 

Obyčejní smutní lidi svoje chyby na jiných vidí

Nemoci duše pivem hojí a na slunce se vyjít bojí

 Až jednou začnou se smát že jen pro ně svízel kvete

Strach se zlomí jako sláma a vítr všechny smutky smete

Ref.

Vzpomínky S.Kotas / J. Pola a J. Doláková

Za sebou zas jeden den myslím že práce až nad hlavu mám

tak toužím si vydechnout jen

stejně už děti svý nezajímám

zajdu na správné místo sedí tam vždy pár kamarádů

při víně k pravdě je blízko v tom někdo sedá si za náš stůl

 Člověče to pravda není nevím už kolik to může být let

čas každýmu tvář hodně změní tak jak mění se stále náš svět

Ref.

Nemusíš nic říkat nač máme si lhát

na všechno krásné si můžem zavzpomínat

vždyť je o co stát

 Ptáš se mě proč tady sedím znáš to dnes za prací musíš se hnout

ale proč naše město já nevím proč ten náš zakouřenej kout

kde velký plány jsme měli jako všichni co chtěj dál a výš

možná až zbytečně smělí dokud nezkusíš neuvěříš

 Většina z těch našich plánů zmizela navždy jak pěna z piv

ale po letech sedím tu s tebou a to je pro mě osmej světa div

Ref.

Královna poolu Jiří Pola / Jiří Pola, PetrBrandejs

Den pomalu končí, jeho světlo z města mizí, reklamní neony do barů z ulic zvou.

Kožená sukně s bundou nejsou jí cizí, vyráží do herny skrytá čerstvou tmou.

Přichází v devět večer, každý ji tu zná, kdo přišel do herny sem za nádraží.

Vytáhne svoje tágo i vlastní křídu má a čeká na hráče s největší kuráží.

Ref.

Čtrnáct kulí, k tomu jedna černá s bílou,

nad barem svítí ,,Starobrno přítel váš “,

kde jinde potkáš se s kulečníkovou vílou,

co prošla všechny herny města křížem kráž.

Starosti světa zmizí, jen si stoupne za stůl a třeskot kulí, to je povel – děvče, hrej!

Říká se o ní, že nedělá nic napůl, můžeš si na ni vsadit, prachy v klidu dej.

Líně se protáhne jak kočka a jde hrát, jak hvězda na plátně u stolu zazáří,

svou vůli po vítězství umí do hry dát, je to malý zázrak, co všechny poráží.

 Ref.

Čtrnáct kulí k tomu …..

 I v herně plné kouře poznáš její vůni, bývá vzrušující, jak v létěbývá pláž,                                                                                        v

v očích se ji utopíš jak v hluboký tůni rychle s tebou skončí i když něco znáš.

Velký jméno získáš, když se odvážíš, přijít ještě jednou o svou čest se prát.

Trenéra však hledej, ať všechny porážíš, ať královny poolu nemusíš se bát,

ať královně poolu nemusíš se vzdát.

Zkušenost Kotas / M. Černohorský

Nesmělý smích mrazení v kolenou                  

Ještě do kávy mléko honem si vzpomenout

na první poslední slova proroků

 Omyly soudců zlé rady zkušených

jak rány kladivem do tváří nadšených

Ztrácím rozvahu lítost najevo dát

Ref.

Nikdy si nepřiznám že zpátky se vrátím       

zpátky se vrátím nejednou

zpátky se vrátím zpátky se vrátím nejednou

 

Včerejší den je hromada kamení

co tíží hlavu mou podivné znamení

Nemám vůli a už nemohu vstát

 Marné jsou sliby na nohách hliněných

marné jsou nářky v domech rozbořených

Z obrazů mých zbyl už snad jenom rám

Do chrámů svítí paprsky polední

Co asi zůstane ze střepů barevných

ještě než dohoří poslední dřevěný trám

Ref.

Dám si na kuráž

a zpátky se vrátím zpátky se vrátím zpátky se vrátím zpátky se vrátím

Aktuální zprávy S.Kotas / L.Kabelka

Z posledních zpráv jde trochustrach

Zmizely ručičky v hodinách

Tak teda kdo když ne já ?

hladový já

 Vytrhat růže zasadit hrách

Na podzim sklízet a nasypat

pod kolena a cítit že jsem na něm já

Ó hladový já

Zítra možná ano dneska už jen snad

Projít novou branou

co chrání vlastní tvář

Dopředu zpátky jak stovky jiných

zastavených ne z vlastní viny

Zbývá jen krok kdy pád se změní v let

Z ničeho nic zas roste tráva

kam až to jde a co se stává

Hlavně dlouho zpívat

a do omdlení hrát

Osmiramenný svícen Jiří Pola / Josef Prudil

Starý dráty rezavý rukama lámu

a tvůj strach se rozplývá jak v mlze dým

Svíci zažehni za obnovu chrámu

první ve svícnu osmiramenným

Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá midýl

 Vlasy svý když rozčešeš rychle se stmívá

když se vysvlékáš zvolna snáší se sníh

Za svým něžným úsměvem skrýváš

smutek všech očí židovských

 Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá mi dýl

 Spolu zůstanem po sedm nocí

naše touha nás nenechá spát

a když zapálíš poslední svíci

/ : osm plamenů bude v nás plát :

VASKA Jiří Pola

Vaska s Koljou jeli na trh blízko města Borodina

Na poli se v létě dřeli a s nima celá jejich rodina

Cesty jsou náhle plný lidí a všichni křičí: ,,Francouzi jdou!

Utečte, je-li vám život milý!“,slyšeli ti dva tu zprávu zlou

Ref.

Všude plamen a dým, co udělat se zbožím.

Od Sibiře vítr vál,Vaska s Koljou tam stál

a nemohli dál,

Bůh války se jim smál.

Ve vísce na řece Sommě Jean s Nicole se milovali

večer voněl tenkrát deštěm, přesto si schůzku plánovali

Cesty jsou náhle plný lidí a všichni křičí: ,,Němci sem jdou!

Utečte, je-li vám život milý!“,slyšeli ti dva tu zprávu zlou

 Ref.

Všude plamen a dým, co udělá milá s milým?

 Od Alp vítr vál, Jean s Nicole tam stál

a nemohli dál,

Bůh války se jim smál

 I to je lidská historie: od Kartága po Nagasaki

generálům válečný kříže, ty na hřbitovech pro vojáky

A pod obloukem vítězným můžem vzdát hold těm obyčejným

Každýmu kdo nemoh dál, když vítrsmrti vál                                                                

když bezmocně stál,

Bůh války se mu smál

DOPIS Jiří Pola Jan Máca / Jiří Pola

 Psal bych ti dopis, má Michell jenže psaní mi moc nejde, jsem jen císařů vvoják

znám smrt věrnejch kamar a kdy mám použít v boji svůjbodák

Tenkrátu Seiny, to byl hezkej den, Paříž voněla celá šeříke

pak přišel on, malej Korsičan, a já šel za ním a nebylsám

prošli jsme spolu celou Evropou, v parném létě, v plískanici

tisíce mil jen na nohou Bonapartovi granátníci

Od vítězství přes porážky od slávy k zapomnění jdem spolu stovky dnů

a teď před bitvou nemůžu usnout a  temnou nocí nám svítí Waterloo

 Prožil jsem italská tažení, o rozbití sfingy snažení

 ještě dnes mi v uších zní slavkovský bubny vítězný

k smrti unaven, přesto nespím, Napoleon je zas císař náš

co je před náma, to nevím, však na věky mou lásku máš

 Až začnou dudy skotskejch pluků,

budeš se mnou moje lásko, až půjdem na bodák už vidím v dálce irský rváče

tak přej mi štěstí, jsem taky tvůj voják

 Corrida 2 J.Pola

Poslední rok co žiju s tebou, jako souboj se mi zdá.

Často žasnu, proč se změní dívka potom, co se vdá.

Život pak bývá corridou, kde vidíš dva soupeře stát,

kde můžeš poražený být, jindy zas palec dolů dát.

 Ref.

Toreador zůstal sám, hlavu sklání tmavý býk.

Dav lidí podlehá hrám, stéká krev z vítězných dýk.

Slunce zas pálí celý den, vůně cypřišů opíjí.

Dnes budu na zápasech rád, přes vedro co ubíjí.

Je cítit krev a lidi šílí v rytmu vášnivých kastanět,

skolené zvíře v prachu leží, končí i náš malý svět.

Ref.

Písek má barvu rudé růže, turnaj končí nedělí,

nechce se mi domů jít, kde mlčení nás rozdělí.

A tak chodím horkou nocí, než povolí to napětí,

toreador zůstal sám, sláva končí na smetí.

Ztroskotanci Jiří Pola / Jiří Pola, Petr Brandejs

Kdysi jsem chtěl do světa jít vzpomínky zahnat přestat pít

Nikdy jsem nesplnil svůj cíl spíš jsem propil větší díl

Toho co nám pánbůh dal aby si to jednou vzal

 Já tisíckrát snad ženám lhal jen jedné věrnost přísahal

Pak náhle dozněl její smích jak řekly čáry na dlaních

Ty čáry co jí pánbůh dal aby si je jednou vzal

 

Teď přes prsty hledí na nás myslí že život žijem snáz

Taky už nejsem kluk co chtěl jít za hlesem co v uších zněl

Za tím co nám pánbůh dal aby si ho jednou vzal

 Po ní jsem nechtěl jiné znát neumím lásku dvakrát dát

tak piju s kamarádem svým co chtěl být kdysi pocestným

Vyschly slzy v hrdlech poušť

tak nám nalej jenom houšť – ztroskotancům

Park  Milan Slezák / Jiří Pola

Začalo listí létat jinotaj sluneční v městským parku obelhává nás je skoro mráz

Chodník je malým mořem po nočních deštích lavičky prázdné bez milenců a letních krás

 Na dně kašny zbyl jenom kluzký jíl a slunečník co dávno neslouží hozený do louží potrhaný

Ref.

Smutné jsou teď sochy barokní

rod Kouniců nechal je sem dát

Po dušičkách zbývá jen pár dní

potom zamknou místa co mám rád

 

Tolik jsem potkal dívek při procházkách a některým i básně psal za jejich smích

Támhle pod tím stromem zdá se to dávno

 já našel jejich tajemství pro jiné hřích

Ten strom má sto let musím mu závidět co všechno ví

O těch co pod ním jdou do korun nevzhlédnou nic netuší

Ref.

CD Pláč a smích 2003

Smích i pláč Robert Křesťan

Katedrály zvoní králův monogram

zlaté hřívy koní a zlaté hřívy dam

spousta splatných šeků a dlouhý rodokmen

část legendy věků a tisíc krásných žen

Katedrály zvoní a někde pobíhá karabáč

zlaté hřívy koní a každý jen se ptá co jsou zač

/ : a kolem nich zní smích i pláč : /

/ : smích i pláč : /

Pak v koutě hoří láskou a na rukou má pot

možná člověk s maskou a možná pierot

ta maska se mu změní za den čtyřikrát

a když mu vezmeš snění zůstane jen kat

Katedrály zvoní a v kádi prohrává další hráč

ale než hlavu skloní tak řekne díky vám – nemáš zač

/: a kolem něj zní smích i pláč :/

/ : smích i pláč : /

Katedrály zvoní a někde pobíhá karabáč

 zlaté hřívy koní a každý jen se ptá co jsem zač

/ : a kolem nás zní smích i pláč : /

/ : smích i pláč : /

Ona a on Jiří Pola

V pokoji mám obraz několik let jak dlouho nevím už sám

Vybledlé barvy rám starý jak svět spodní roh vpravo má šrám

 Ona a on na něm v objetí jdou a kolem zní Máchův Máj

Měsíc jim svítí na cestu tmou kde borový zavání háj

 Ref.

Autor co obraz můj stvořil do Louvru stěží kdy jel

Svůj talent v hospodách propil bohužel

Kdysi jsem to plátno své dívce vzal stálo mě výplaty půl

Obchodník s uměním svou práci znal z mých citů měl zlatý důl

 Láska je často jen hazardní hrou po jedné obraz mi zbyl

Ona a on na něm v objetí jdou prach podpis malíře skryl

 Ref.

Toho co obraz můj stvořil a do Louvru stěží kdy jel

 Co v hospodách svůj talent propil bohužel

 V pokoji mám obraz několik let jak dlouho nevím už sám

Vybledlé barvy rám starý jak svět spodní roh vpravo má šrám

Jedna za všechny  Jiří Smrž

Jedna za všechny a všechny bůhví zač

a tak nevím jestli víš že v tisíci písničkách

z jednoho pramene tisíc žízní zaháníš

a tak dřív než v prach vyschnou nám žízní rty

chci ti říct že ta skrze níž jsem i žízeň miloval byla´s ty

jedna za všechny a všechny však už víš

a v těchto zdech kdybych neřek už nikdy nic bude to vyřčeno

v dešti a v oblacích tvých zřítelnic

dřív než prach zřítí se déšť i zdi

chci ti říct že ta skrze níž to vše jsem miloval byla´s ty

dřív než prach zřítí se déšť i zdi

chci ti říct že ta skrze níž jsem všechno miloval byla´s ty

 Vousatej chlap Jiří Pola, Aleš Skuhra / Petr Brandejs, Jiří Pola

Vousatej chlap ti holku svádí tak řekni jestli na něj máš

chce ti vzít pýchu tvýho mládí tak řekni jak ji vlastněznáš

Jak bych ji znal no prostě věřím a často říkám, ta má těch pé víc

než pět nachází vždy cestu k mým dveřím její loď se vrací do přístavu zpět

 

Já se ti chlapče teda divím asi bys neměl tolik pít

trochu se za tebe i stydím netušíš co jde všechno skrýt

 Nelži mi všechno o vás vím že jste se potkali dřív než já ji znal

řekla mi co bylo a s kým budem na tom stejně kdyby nám ji vzal

 Vousatej chlap nám holku svádí

všichni se nám smějou nedělej že ne

chtěl by nám ukrást pýchu mládí

udělej s tím něco než ji ztratíme

Stará pošta Jiří Pola / Karel Plotěný, Jiří Pola, Josef Prudi

Jen vodka s koňakem to je lék na noční můru

když měsíc pod mrakem už zas leží bradou vzhůru

Popíjím s krajinou kde s ní i vojáci pili

na to aťnepadno na ní v té nešťastné chvíli

Vracím se z šarvátky samaritánku svou hledám

nejistým krokem vratkým v mlze co na pláň už sedá

Ref.

Ráno je rozkaz bez ptaní

Slunce jako zbraň zvedá se výš

jak generál co k boji pohání

Kdo se nedá je domovu blíž

Zamlklá krajina na vlnách úrodných polí

mnohokrát zoraná pokaždé něco ji bolí

Od milé prstýnek nebo jen rezavý bodák

z Egypta kamínek všechno co unese voják

Jen vodka s koňakem to je lék na noční můru

Nechtěl bych být chlapcem co jde na smrt s hlavou vzhůru

Ref.

Osmiramenný svícen Jiří Pola / Josef Prudil

Starý dráty rezavý rukama lámu

a tvůj strach se rozplývá jak v mlze dým

Svíci zažehni za obnovu chrámu

první ve svícnu osmiramenným

Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá midýl

 Vlasy svý když rozčešeš rychle se stmívá

když se vysvlékáš zvolna snáší se sníh

Za svým něžným úsměvem skrýváš

smutek všech očí židovských

 Ref.

Tvoje blízkost je mírou všem dálkám

o nichž léta jsem nad mapou snil

Já přes moře brával to zkrátka

cesta za tebou trvá mi dýl

 Spolu zůstanem po sedm nocí

naše touha nás nenechá spát

a když zapálíš poslední svíci

/ : osm plamenů bude v nás plát :

Hotel Hillary Jiří Pola / Josef Prudil

Tvař se trochu nostalgicky Už tě nikdy nepotkám

Máš to jistý provždycky Nastav uši vzpomínkám

Jak tě znám i v tuto chvíli Měl bys řeči peprný

Jak tenkrát když nám tvrdili Že je vítr stříbrný

 Ref.

A tváře měli kožený My jim zdrhli z průvodu

Zahodili lampióny A našli hospodu

Ale taky Jacquese Brela A sním smutek z cizích vin

A žádostivost těla A pak radost z volovin

A ta nám zbejvá

 Po večerech pro diváky Dělali jsme kašpary

Pak na zemi dva spacáky Náš hotel Hillary

Slavný sliby jsme už znali I to jak se neplní

A cenzoři nám kázali O správným umění

Ref.

A tváře..

 A tak válčím snostalgií Bují ve mně jako mech

A pořád všechno slibují Starý hesla na domech

Ty jsi splatil všechny dluhy I za hotel Hillary

A já vyhážu ty černý stuhy Funebrákům navzdory

Ref.

Vždyť mají tváře kožený My jim zdrhnem z průvodu

Led trhá břeh Jiří Smrž

Led trhá břeh na kterém stojí můj dům

kde dobře skryt unik sem mnoha soudným dnům

kde vzteku žár chladl v tichý letní stín

led trhá břeh jak divé zvíře dívčí klín

Led trhá břeh tak jako nejistota klid

podrývá sen že jsem ten kým mohu kdykoliv  být

boří se zdi a škvírou s větrem popel vlét

nasládlý pach táhne se od řeky jak med

 Je to čas zavíraných očí a vyrážených dveří

je to čas beznaděje která i bez víry věří

Led trhá břeh pod ledem voda nebo krev

utichlo ticho ale nikdo už si nevzpomíná na žádný spěch

praskají kry tak jako kosti a zbavují mne pout

led trhá břeh je jaro lásko je čas plout

 Je to čas zavíraných očí a vyrážených dveří

je to čas beznaděje která i bez víry věří

Pojďme se napít Robert Křesťan

Pěkně tě vítám lásko má

tak trochu zbitá a víc soukromá

Pěkně tě vítám a čemu vděčím za tak vzácnou chvíli

jednou za sto let

 Ref.

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

 

V nohách ti dřepí bílej pták

už nejsme slepí a zlí – naopak

Už nejsme slepí arozdejchaní

jako když se spěchá bránou vítězství

Ref.

V očích ti svítí a sládne dech

a něco k pití tu ční na stolech

A něco k pití a nepospíchej stoletá má lásko

když už nemáš kam

 Ref.

Altán Jiří Pola/ Jiří Pola, Josef Prudi

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

v létě milence ukrývá jejich příběh zpečetí

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

My také přešli jeho práh a skončili v objetí

Tam nás hlídal jen planý chmel co tě svým stínem přioděl

Tenkrát se sklenice vylily z břehů noc tiše spadla ze svahů

Ref.

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

v létě milence ukrývá jejich příběh zpečetí

Hlubokou řekou v čase půlnočním pluli jsme nazí a stateční

Plavení hříbat nebo dospělých koní Byli jsme od kopřiv spálení

Ref.

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

My také přešli jeho práh a přežili v objetí

CD Poutníci 2006 rok 2006

I železo semusí kout Jiří Pola / Milan Jablonský

Je lepší cukr nebo sůl

třičtvrtě čtvrt a nebo půl

 lepší být chytrý nebo krásný

je hezčí Paříž nebo Řím

jediný dokonalý rým

jeden verš či tisíc básní

Ref.

I železo se musíkout dokud je červené a žhavé

někdy se musíš rozhodnout

s kým kam a kudy měl bys plout

Je lepší káva nebo čaj

rudé peklo bílý ráj

a den když usíná či vstává

je lepší úsměv nebo pláč

je na tom líp ten kdo je hráč

který bere víc než dává

Můžeš se vznášet do nebes

a nebo zírat kam jsi kles

a jako Hamlet ptát se lidí

do dlaní svoji lebku vzít

jestli máš nebýt nebo být

že je to póza každý vidí

Ref.

Káravě zvedat obočí

říkat všem pravdu do očí

a nebo lhát když se to hodí

jelepší pravda nebo lež

to vážně nikde nevyčteš

v tom musíš rozhodnout se sám

Máš jen svůj plán Jiří Pola / Josef Prudil

Nevím na čí straně vina naliju si vína lok

Ty místo Jesenina čteš si jenom katalog

Elektrický krby planou kukačky ty kukají

A nad vířivou vanou dech se ti zatají

Ref.

A co já dělat mám

na to se neptáš máš jen svůj plán

Máš jen svůj plán

 Dříve naše cesty nikam vedly rovnou do nebe

Teď musím tak si zvykám žít s tebou bez tebe

Můj kontrabas teď balíš kupce prý si sehnala

Tím pádem že mě zlomíš sis naplánovala

Ref.

Krásná barakuda – Killer baraccuda Kris Kristofferson / Kris Kristofferson, Josef Prudil

Skloň se nad hladinu spatříš barakudu

Tak podobnou stínu poblíž dna

Nepohnutě čeká krásná barakuda

Jak ďáblova dýka proradná

Ref.

Dívko musíš znát tu krásnou barakudu

Životem abys vyvázla

Vyřízne ti srdce čistěji než dýka

Nezabíjí z hladu je jen zlá

Vše co krví páchne žralok lačně stíhá

Nutí smrt cokoliv žrát

Krásná barakuda na tebe číhá

Návnady se netkne nemá hlad

Kdy to spustí nemám zdání

Je marné vrhat sítě těm uniká

Zaútočí náhle bez varování

Bleskem oslepená neskryješ se nikam

Ref.

Tak jsem se ptal Jiří Pola / Josef Prudil

Tak jsem se ptal jednou sebe sám

Zda ještě múzy pokoušet mám

Kdosi mi řekl písněmi že ne

Všechny jsou dávno složené

Napodruhé jen o něco dál

Odvahu j sem si dodával

Jenom se klidně odraz od břehů

Do proudu nových příběhů

Ref.

Pokaždé se znovu zrodí a zvolna stárnou

Pokaždé nějak dopadnou

Jako když starým nebem nový oblak bloumá

Jako zpráva tajuplná Neznámá

Napotřetí jako prokletí

Chtěl jsem dát noty do smetí

Ještě že včas varoval mě hlas

Stejně ti zpátkypřiletí

 Ref.

Napočtvrté už jsem pochopil

Ženení nutný pevný cíl

Pod nebesy jako nad vodou

Stále ty písně se mnou jdou Stále jdou

Vlna za vlnou Jiří Pola / Milan Jablonský

Písek jeslaný jak koktejl s tequilou

já hladím dlaní svou lásku opilou

Moře se kutálí jak vlna za vlnou

naráží do skály svou vlastní ozvěnou

do skály naráží svou vlastní ozvěnou

Mořská sůl sněží a příliv nečeká

ležíš a ležím voda nás obtéká

Srdce se kutálí pod mokrou košilí

naráží do skály jak lodník opilý

do skály naráží jak lodník opilý

 Vlny nás hladí vtékají do dlaní

ležíme tady přílivem spoutaní

Moře se kutálí jak vlna za vlnou

naráží doskály svou vlastní ozvěnou

do skály naráží svou vlastní ozvěnou

 Do skály naráží svou vlastní ozvěnou

a čas se tříští jak vlna za vlnou

Já stárnu Jiří Pola

Je mi zhruba padesát ve vlasech šedivým

Nad svou tváří v zrcadle se vůbec nedivím

Pryč je štíhlý obličej čelo vysoké mám

Některé neduhy starců sám na sobě znám

Vše mi trvá nějak dýl ráno nemůžu vstát

A bolí mě celý člověk když nemůžu v noci spát

Ref.

Já stárnu já stárnu  já stárnu                                                                    

Líbí se mi mladý holky

Což je příznak stárnutí

To rád stárnu

Velký změny snáším zle jsem z nich nervózní

Křičím na svou rodinu jsem hrubý než to odezní

S kamarády na pivo to mě dnes baví nejvíce

Nebo jen tak hledět z okna co za ním dělá ulice

Muži kolem padesáti prý duševně stoupají

Sláva jsem tedy u cíle doufámpotají

Ref.

Fata Morgana Jiří Pola / na verše Jana Nerudy Jiří Pola

Ty jsi bohatá a mladá  A celý svět se klaní tobě

A já tu stojím opodál Ve své trpké svíravé chudobě

 A v nevýslovné úzkosti Víc ještě vzdálit se strojím

Umírám touhou po tvém pohledu A přece se zraku tvého bojím

Ref.

Ty jsi mou fata morgánou Bez tebe nemám sílu

Vídám tě denně v divadle A jako bych potkával vílu

Možná se jednou odhodlám I přes všechno co nás dělí

I přes trpkou svíravou chudobu Konečně láska má se osmělí

Má dívko Jiří Pola / Josef Prudil

Ref.

Dívko máváhavá Kdy mě láskou nasytíš

Dívko má zdráhavá  Snad ti nejsem na obtíž

Dívko má bázlivá

Miluj mě už bez výhrad

Dívko má voňavá

Jako růže ze zahrad

Něžná tma kolem padá a Tichnou hlasy opilých

Jako ty je ta noc mladá

Měsíc vyjde za chvíli

Tak jen vejdi do mých dveří

Zbavit se veškerých pout

Těla navzájem si svěřit

Ref.

A duše nechat rozlétnout Ref.

Dívko má bázlivá

Miluj mě už bez výhrad

Dívko má voňavá

Jako růže ze zahrad

 Budem se spolu brodit řekou

Až k horskému prameni

Vzneseme se nad pasekou

Co nás létem provoní

Pak okusíme vlastních plodů

Které nám láskou uzrály

S pomocí bájných lodivodů

Zmizíme mezi korály

Ref.

Šaty na ramínkách Jiří Pola / Karel Plotěný

Oblečená do prostých šatů na ramínkách

a boty na pásky o konci ani zmínka

dnes tančíme naposled prosím žádné slzy

je těžké odejít a vždy to bude brzy

Vychutnám tvou vůni už vím jak bolí touha

kéž by bylo loni utíkám není to vzpoura

tvářím se důstojně a snad to není pyšně

chci zanechat dojem kdyby bylo příště

Co říct do vínku jak podpis na obrázku

když si vsadíš na rozum můžeš prohrát lásku

tak měj ráda k zbláznění ať to třeba bolí

vždyť ani chléb nechutná dokud se neposolí

 Ať se muži kolem točí ať je hřeje tvoje záře

já neumím být planetou na tvé oběžné dráze

Velký vůz Jiří Pola / TomášChoura

Tolikrát jsem pod hvězdami snil

Na oblohu v létěkoukal dýl

Pokaždé když z výšky zářil Velký vůz

Říkal jsem si přilákat ho zkus

 Já věděl že je plný lásky s velkým L

A tolik jsem toužil aby dolů sjel

Často jsem se ptával zdali o mně víš

A vůz zatím sjížděl níž a níž

Ref.

Teď zvedám oči ke hvězdám

 Velký vůz hledám není tam

Přijel a na kozlíku s ním

dívka co na rty políbím

 Do zítřka se zase vrátí zpět

Když je prázdný může rychle jet

Pak tam bude stát krásný zářící

A vyhlížet shůry další dvojici

 Ref.

Tolikrát jsem pod hvězdami snil

Na oblohu v létě koukal dýl

Pokaždé když z výšky zářil Velký vůz

Říkal jsem si přilákat ho zkus

Šifra Mistra Leonarda Jiří Pola / Milan Jablonský

Tichý stroj tiká v hodinách

za okny sedá hvězdných prach

když farář ruce rozpíná

poslední večer začíná

 U dveří strach mě dohání

kdosi se ke mně naklání

a říká: co ode mne chceš

všechno je jedna velká lež

Ref.

Už skoro nedýchám když stojím u dveří

a osud pospíchá s poslední večeří              

při které nesmím sousto sníst

Cesta se kříží tam i tam

marně své kroky počítám

kdosi se ke mně naklání

a bere mou tvář dodlaní

 Kdosi se ke mně naklání

a šeptá: smrt tě zachrání

smrt nemá tvář smrt je tvůj dech

jen drobné smítko ve vlasech Ref

Ref.

 Modlím se někam – přece je

alespoň malá naděje

zbaběle věřím vcokoli

co uklidní co nebolí

 Zbaběle věřím v cokoli

a zapomínám na roli

kterou mi tady svěřil bůh

protnout ten nekonečný kruh

Ref.

Poslední jízda / Casey’s Last Ride / Kris Kristofferson / Kris Kristofferson, Milan Jablonsk

Obrátil se na patě a v duchu řekl našla tě

už neschováš se před ní už se k tobě upíná

šel dál ve svých stopách obnažený všem těm pohledům

ve kterých i zoufalství se samo proklíná

tunel končí světlem které nesvítí a bliká

pak v tom světle prst se vztyčí jako černý kříž

někdo říká zůstaň vždyť ta nálož ještě tiká

ale on už stejně nedokáže sklonit hlavu níž

Ref.

Vzpomínáš vzpomínáš  ty jeden starý blázne

 řekla ti že se jednou můžeš vrátit zas

možná to nemyslela holka ani vážně vrátíš se

a pak možná zastaví se čas

Vyšel ven a dostal hlad tak zelenou si musel dát

tam uvnitř každá z myšlenek se slévá v hustý vztek

chlapi sedí nad pivem a v očích mají divný chlad

když s horkou slinou pozorují nohy servírek

kam jinam se opřít když se pohled stále smeká

cítí se jak král když rukou sahá po rumu

a úzkost která dusí s každým nadechnutím heká

zůstává vzadu na patře jak absint z konzumu

Ref.

Vítr vál  Jiří Pola / Josef Prudil

Vítr  vál

Vírem zatočil sníh

Někdo hrál

Písně o časech zlých

 Písně ve kterých straší

Tak ty já špatně snáším

Hada za ocas chytím

Pevně chytím

Znovu nalít si dám

Sněhem který se práš

Jdu pak úplně sám

Vítr vál

Mraky snesly se níž

Někdo hrál

Že je ke smutku blíž

Slova v tónech jsou skrytá

Přesto nic nenamítám

Svůj smutek v nich slyším Dobře slyším

Roky odplynulé

Rychleji než cvalem koní Ty už nedohoním

Vítr vál

Hvězdy letěly tmou

Někdo hrál

Někdo šel za milou

Tvoji nejhezčí stránku

Doposud nepřečtenou

V tom svěžím vánku

V ranním vánku

Budu mít už dočtenou

Pak u spící krásy

Zůstanu na kolenou

/ : Vítr vál : / nám všem vál

CD Poutníci slaví 40 live 2011

Little Maggie – Tradicionál

 Over yonder stands little Maggie with a dram glass in her hand

she’s drinking away her troubles and courting some other man

Oh how can I ever stand it to see them two blue eyes

a shining in the moonlight like two diamonds in the sky

Pretty flowers were made for blooming

pretty stars were made to shine

pretty women were made for loving

little Maggie was made for mine

Jambalaya – Hank Wiliams

Goodbye joe me gotta go, me oh my oh

me gotta go pole the pirogue down the bayou

my yvonne, the sweetest one, me oh my oh

son of a gun, we’ll have good fun on thebayou

Ref.

Jambalaya a-crawfish pie and-a file gumbo

cause tonight i’m gonna see my machez a mio

pick guitar fill fruit jar and be gay-oh

son of a gun, we’ll have big fun on the bayou

Thibodeaux fontainbleau the place is buzzin‘

kinfolk come to see yvonne by the dozen

dress in style go hog wild me oh my oh

son of a gun we’ll have big fun on the bayou

Ref.

Pick guitar fill fruit jar and be gay-oh

son of a gun we’ll have big fun on the bayou

son of a gun, we’ll have big fun on the bayou

son of a gun, we’ll have big fun on the bayo

Sunny Side Of The Mountain – Mc Aulife, Bobby Gregory

Now don’t forget me little darling while I’m growing old and gray

just a little thought before I’m going far away

I‘ll be waiting on the hillside where the wild red roses grow

on the sunny side of the mountain where the rippling waters fall

Now don’t forget about those days we courted many years ago

don’t forget all the promises you gave me and so

I’ll be waiting on the hillside on the day that you will call

on the sunny side of the mountain where the rippling waters fall

Tell me darling in your letter do you ever think of me please

answer little darling tell me where you can be

it’s been so long dear since I’ve seen you but my love still

lingers on don’t forget me little darling though our love affair seems gone

Zvony mě do dálky zvou – Tradicionál / Josef Šulák

 Jezdím sám a nikde nemám stání ví bůh, kde složím hlavu svou

život je krátký, chtěl bych domů zpátky zvony mě do dáli zvou

Ref.

Zvony mě do dáli zvou, zvony mě do dáli zvou

zvuk známejch zvonů mě volá zpátky domů

zvony mě do dáli zvou.

Svý srdce mám u jistý dámy co lez mně k ní můj kamarád

teď pro dvě rány mám Kansas zakázaný a musím si na psance hrát.

Ref.

Zvony mě do dáli…

Už cejtím, jak můj koník víří prach ulic a dřevěnejch zdí

má dívka má svátek a v očích má zmatek že jedu si pro lásku k ní.

Ref.

Zvony mě do dáli…

Všem Kryštofům Kolumbům – Jiří Látal / Robert Křesťan

Otvírám dveře karbaníkům jejich díkům

jako velkej gróf

otvírám náruč mladým pánům elegánům

beze slov

otvírám obchod každým ránem s marcipánem

hrou barevných skel

otvírám přístav bludným lodím

k nímž se hodím

 bohužel

Ref.

Těm opuštěným hráčům bláznům z her

dřív než se rozpláču v podvečer

bláznivou kantátu rád budu hrát

s tím pouťovým cinkáním zvonků

Zavírám dveře zbohatlíkům jejich vzlykům

z kterých čiší vztek

zavírám náruč starým pánům veteránům

myšlenek

nechci si koupit moudrou radu pro parádu

k hnědým kamaším

kdo hledá, najde a tak hledám já se nedám

už kvůli nim

Ref.

Těm opuštěným hráčům…

Podobenství o náramcích – Robert Křesťan

 Jestlipak zpívali zpěváci smělí

arabský píšťaly jestli pak zněly

zdali si všimli tam ve víru doby

co matkám a milenkám zápěstí zdobí

Ref.

Švartnový náramky jak smůla černý

 Před časem na stráni seděli tepci

na srdcích orvaní ve tvářích hebcí

Vsadili kabáty i nový džíny

kdo za zlaté prodá ty náramky z hlíny

 Ref.

Švartnový náramky jak smůla černý

Matky a milenky s důvěrou vstaly

synové zemřeli milenci spali

ženy když vstoupily do prázdných lóží

zlatníkům zkoupily veškerý zboží

 Ref.

Švartnový náramky jak smůla černý

Ukolébavka pro milenku – Robert Křesťan

 S planou pýchou spálenýho lnu

mám tě tichou na lafetě snů

a pod obrázky na stěnách

je málo lásky, spíš jen strach

 Žádnej kníže nebo ňákej faun

zdá se mi, že spíš jsem klaun

pro radost i pro ten pláč 

milej host i protihráč

 Podej mi kabát, cigára a šál

plno záhad mi říká, abych vstal

po té nejmenší z nich můžem snad

jít s tajnou žízní tajně spát

I železo se musí kout – Jiří Pola / Milan Jablonský

 Je lepší cukr nebo sůl

tři čtvrtě čtvrt a nebo půl

lepší býtchytrý nebo krásný

je hezčí Paříž nebo Řím 

jediný dokonalý rým

jeden verš či tisíc básní

Ref.

I železo se musí kout

dokud je červené a žhavé

někdy se musíš rozhodnout

s kým kam a kudy měl bys plout

Je lepší káva nebo čaj

rudé peklo bílý ráj

a den když usíná či vstává

je lepší úsměv nebo pláč

je na tom líp ten kdo je hráč

který bere víc než dává

Můžeš se vznášet do nebes

a nebo zíratkam jsi kles

a jako Hamlet ptát se lidí

do dlaní svojilebku vzít

jestli máš nebýt nebo být

že je to póza každý vidí

 Ref.

I železo se musí ….

Káravě zvedat obočí

říkat všem pravdu do očí

a nebo lhát když se to hodí

je lepší pravda nebo lež

to vážně nikde nevyčteš

v tom musíš rozhodnout se sám

Velký vůz – Jiří Pola / Tomáš Choura

Tolikrát jsem pod hvězdami snil

na oblohu v létě koukal dýl

pokaždé když z výšky zářil Velký vůz

říkal jsem si přilákat ho zkus

 Já věděl že je plný lásky s velkým L

a tolik jsem toužil aby dolů sjel

často jsem se ptával zdali o mně víš

a vůz zatím sjížděl níž a níž

 Ref.

Teď zvedám oči ke hvězdám velký vůz hledám není tam

přijel a na kozlíku s ním dívka co na rty políbím

Do zítřka se zase vrátí zpět

když je prázdný může rychle jet

pak tam bude stát krásný zářící

a vyhlížet shůry další dvojici

 Ref.

Šifra Mistra Leonarda – Jiří Pola / Milan Jablonský

Tichý stroj tiká v hodinách

za okny sedá hvězdný prach

když farář ruce rozpíná

poslední večer začíná

U dveří strach mě dohání

kdosi se ke mně naklání

a říká co ode mne chceš

všechno je jedna velká lež

Ref.

Už skoro nedýchám

když stojím u dveří

a osud pospíchá s poslední večeří

při které nesmím sousto sníst

Cesta se kříží tam i tam

marně své kroky počítám

kdosi se ke mně naklání

a bere mou tvář do dlaní

Kdosi se ke mně naklání

a šeptá smrt tě zachrání

smrt nemá tvář smrt je tvůj dech

jen drobné smítko ve vlasech

Ref

Už skoronedýchám…

 Modlím se někam přece je

alespoň malá naděje

zbaběle věřím v cokoli

co uklidní co nebolí

 Zbaběle věřím v cokoli

a zapomínám na roli

kterou mi tady svěřil bůh

protnout ten nekonečný kruh

Ref. Už skoro nedýchám…

Obyčejní smutní lidi S.Kotas / J.Prudil

Ve smutných domech smutný lidi

biče budíků do tmy budí

Léta už se nedospali

tlumeně kašlou oči je pálí

Slabí hrubí zlí a hodní

v bludných kruzích jdou den po dni

Čas protéká jim mezi prsty

a tolik touží mít svý jistý

Ref.                        C

A dál marně čekají na osudovou chvíli

A dál nic se nepodobá vysněnýmu cíli

A dál život ve stínu a tanec mezidluhy

A dál pochod vítězů zas hrajou pro ty druhý

 Obyčejní smutní lidi svoje chyby na jiných vidí

 Nemoci duše pivem hojí a na slunce se vyjít bojí

 Až jednou začnou se smát že jen pro ně svízel kvete

Strach se zlomí jako sláma a vítr všechny smutky smete

Altán Jiří Pola/ Jiří Pola, Josef Prudi

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

v létě milence ukrývá jejich příběh zpečetí

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

My také přešli jeho práh a skončili v objetí

Tam nás hlídal jen planý chmel co tě svým stínem přioděl

Tenkrát se sklenice vylily z břehů noc tiše spadla ze svahů

Ref.

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

v létě milence ukrývá jejich příběh zpečetí

Hlubokou řekou v čase půlnočním pluli jsme nazí a stateční

Plavení hříbat nebo dospělých koní Byli jsme od kopřiv spálení

Ref.

Prázdný altán v kopřivách se stoletou pamětí

My také přešli jeho práh a přežili v objetí

Hotel Hillary – Jiří Pola / Josef Prudil

Tvař se trochu nostalgicky Už tě nikdy nepotkám

Máš to jistý provždycky Nastav uši vzpomínkám

Jak tě znám i v tuto chvíli Měl bys řeči peprný

Jak tenkrát když nám tvrdili Že je vítr stříbrný

 Ref.

A tváře měli kožený My jim zdrhli z průvodu

Zahodili lampióny A našli hospodu

Ale taky Jacquese Brela A sním smutek z cizích vin

A žádostivost těla A pak radost z volovin

A ta nám zbejvá

Po večerech pro diváky Dělali jsme kašpary

Pak na zemi dva spacáky Náš hotel Hillary

Slavný sliby jsme už znali I to jak se neplní

A cenzoři nám kázali O správným umění

Ref.

A tváře..

 A tak válčím snostalgií Bují ve mně jako mech

A pořád všechno slibují Starý hesla na domech

Ty jsi splatil všechny dluhy I za hotel Hillary

A já vyhážu ty černý stuhy Funebrákům navzdory

 Ref.

Vždyť mají tváře kožený My jim zdrhnem z průvo

Pojďme se napít – Robert Křesťan

Pěkně tě vítám lásko má

tak trochu zbitá a víc soukromá

Pěkně tě vítám a čemu vděčím za tak vzácnou chvíli

jednou za sto let

 Ref.

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

Pojďme se napít pojďme se napít ať nám mají z čeho slzy týct

V nohách ti dřepí bílej pták

už nejsme slepí a zlí – naopak

Už nejsme slepí arozdejchaní

jako když se spěchá bránou vítězství

Ref.

V očích ti svítí a sládne dech

a něco k pití tu ční na stolech

A něco k pití a nepospíchej stoletá má lásko

když už nemáš kam

 Ref.

Podobenství o mužským štěstí / Admirál Nelson / – Robert Křesťan

Udělej cokoliv co by zač stálo

třeba jen přistup blíž

rány už nebolí jenže to je málo

však ty mi rozumíš

 Ref.

To chce začít hned z jara a vyhnout se chybě

a ženskou co stejně už nejsou

krásnou jak Sára a mírnou jak hříbě

a silnou jak admirál Nelson admirálNelson

admirál Nelson admirál Nelson

 Sedí a přemýšlí dva klauni v baru

už staří a strakatí

aby snad nepřišly o tu svou káru

s bílou opratí Ref

Ref.

Napsal jsem jméno svý na zdi Robert Křesťan

Napsal jsem jméno svý na zdi, na všechny zdi, který znám,

napsal jsem jméno svý na zdi ráno, než otevřu krám,

před léty ve stejnou chvíli v pravici držel jsem nůž

a všichni ti, co po něm zbyli, nadšením hráli mi tuš.

V okolí týhletý války tenkrát už stávala zeď,

a popsaný popravčí špalky stály tam, co stojí teď,

slyším zas slavičí hlasy a na tváři rozlitej hněv,

jak barvičky tý jejich krásy, která nám tak pije krev.

Ref.

Přiklušou zdáli tím večerním tichem,

k zemi se svalí a dusí se smíchem,

líce si hladí, než spálí je plamen,

a setřesou mládí jak zlou tíhu z ramen.

Z půlnoci rána jak kyjem a najednou, kdo by to řek’,

jsme chytří a trochu moc pijem a bijem svý děti, ten vztek,

napsal jsem jméno svý nazdi a čekám, až setře je čas,

napsal jsem jméno svý na zdi, [: stejně jak každýho z vás.:]

Apropos Country – Evans, Crabtree, Haught / Aleš Jurda

Tři věci na světě jsou, ty já mám nejvíc rád první je trochu piva ze džbánku ochutnat

a v ARMĚ jsem řek nalej už jako kluk bosý jestli tohle není OK, ať mě kat pověsí

Ref.

Pověsí pověsí jestli tohle není OK

 ať mě kat pověsí

Mí ruce dívky něžný mě večer obejmou prej miláčku buď mužem do háje mravy jdou

na ty si zavzpomínej až budeš bělovlasý jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

 Ref.

Pověsí pověsí jestli …

A když ti pivo zteplá a dívka ochladne co jinýho než country mě v ten ráz napadne

řeknu si hochu zahrej až se dům vyděsí jestli tohle není OK ať mě kat pověsí

Panenka – Robert Křesťan

Co skrýváš za víčky a plameny svíčky

snad houf bílejch holubic nebo jen žal

Tak odplul ten prvý den zmáčený krví

ani pouťovou panenku nezanechal

 Ref.

Otevři oči ty uspěchaná dámo uplakaná

Otevři oči ta hloupá noc končí a mír je mezi náma

 Už si oblékni šaty a řetízek zlatý

a umyj se půjdeme na karneval

A na bílou kůži ti napíšu tuží

že dámou si byla a zůstáváš

CD Country vánoce 2013

Vánoční (A Tree Too Weak To Stand) G.Lightfoot/M.Tučný, P.Novotný

 Kůň cinknul zlatou podkovou a Martin shodil sníh

a máma ráno pohladí zas mlýnek vánoční

se svíčkou táta prohlíží zda víno už jiskru má

mráz kreslí dětem do oken obrázky s očkama

A rolničky si zpívají, že chybí jen pár dní

a k zápraží se slétají k nám ptáci vánoční

a táta vína probírá a voní celý dům

a děti běží po špičkách hrát si k sousedům

 A Štědrý večer zapřahá má dárky na saních

a plnou mísu cukroví a písně vánoční

pak táta na stůl postaví sváteční vína džbán

/:a děti stojí ve dveřích a pusu dokořán:/

Na Vánoce ráno / The Christmas day / Tradicionál / Jan Vyčítal

Na vánoce ráno štědrej den tehdy byl

já se v cele temný jak smutek probudil

na vánoce ráno bejvalo rok co rok

já chodil do Jacksonu pít brendy svý a grog

Ref.

Holka ach holka dobře to víš

proč já byl tenkrát u brendy

a teď je u mě mříž

Na vánoce ráno já zas do Jacksonu šel

šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl

na vánoce ráno když ztichnul jek a křik

na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník

 Ref.

Holka …

Dárek vánoční / Streets of Baltimore / Glaser / Howard / Petr Novotný

Moje malá to byl dárek ten tě nestál nic

 na Štědrý den sbalit šaty a pár náušnic

vzalas‘ všechno nechalas‘ jen chvíli sváteční

a tak díky za ten dárek vánoční

Všechny skříně prázdné až začínám se bát

náš rok mi vzít však nedokážeš ten zůstává tu spát

vzalas‘ všechno nechalas‘ jen chvíli sváteční

a tak díky za ten dárek vánoční

A tvůj dopis moje malá nechci otevřít

rozkrojím si jabko – hvězdička – budu dlouho žít

vzalas‘ všechno nechalas‘ jen chvíli sváteční

a tak díky za ten dárek vánoční

Recitativ :

Lidi jako já si to tak neberou budu mít pár horších dnů a dostanu se z toho

no ale vánoce holka vánoce už nebudu mít rád nikdy

protože si vždycky vzpomenu že zrovna o vánocích:

vzalas‘ všechno nechalas‘ jen chvíli sváteční a tak díky za ten dárek vánoční

Bílé vánoce / White Christmas / Irving Berlin / Jaroslav Moravec

Já sním o vánocích bílých

vánocích jaké z dětství znám

zněly zvonky saní

a každé přání

v ten den splnilo se nám

Já sním o vánocích bílých

vánočním stromku zářícím

světla svíček a jmelí a sníh

tak byl krásný den o vánocích

Papírové řetězy Wabi Daněk

Slepuje očko do očka řetězy z papíru není to jen tak z plezíru

a v domě voní vánočka

co kdyby právě zrovna teď pohyby prstů stále stejný

už ví že je to beznadějný

už ví že se nedočká

Ref.

Řetězy papírový změní se na okovy

nikdo jí neodpoví nikdo se nezeptá

za šperky safírový nekoupí to co není

je jako ve vězení vánoční noc vánoční noc

Pomalu chystá večeři prostírá po paměti

venku jsou slyšet hlasy dětí

a někdo zvoní u dveří

běží jak voda v potoce je to jen pošťák s telegramem

zarámovaný dveřním rámem

přeje veselé Vánoce

 Ref.

Řetězy…

Nemusí ani slova číst je jí to dávno všechno jasné

tak zavře dveře světlo zhasne

ke stolu nese bílý list

nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky

a na řetězech jako vždycky

přibývá kroužek po kroužku

Ref.

Řetězy…

What Child is This / Greensleeves /Tradicionál / William Chatterton Dix

What Child is this who, laid to rest On Mary’s lap is sleeping?

Whom Angels greet with anthems sweet, While shepherds watch are keeping?

 Chorus

This, this is Christ the King,

Whom shepherds guard and Angels sing;

Haste, haste, to bring Him laud,

The Babe, the Son of Mary.

So bring Him incense, gold and myrrh, Come peasant, king to own Him;

The King of kings salvation brings, Let loving hearts enthrone Him.

Chorus

Raise, raise, the song on high, The Virgin sings her lullaby:

Joy joy for Christ is born, The Babe, the Son of Mary!

Tichá noc / Stille nacht /Franz Xaver Gruber/ Joseph Mohr/ Václav Renč

Tichá noc přesvatá noc

v spánku svém dýchá zem

půlnoc odbila město šlo spát

zdřímli dávno i pastýři stád

 /: Jen boží láska ta bdí :/

Tichá noc přesvatá noc

náhle v ní jásot zní

vstávej lide můj  tmu z očí střes

v městě Betlémě Bůh zrozen dnes

/: Z lásky se člověkem stal :/

Tichá noc přesvatá noc

stín a mráz vůkol nás

v hloubi srdce však Gloria zní

dík že hříšník se s důvěrou smí

/:  u svaté rodinyhřát :/

Slyšte pastuškové Lidová

Slyšte slyšte pastuškové jaké znějí zpěvy nové

v této noční hodině u Betlémské jeskyně

 Andělé se tam zjevují slávu a čest prozpěvují

pacholíčku zkroušeně jenž si hoví na seně

Jak jsi krásné neviňátko Lidová

Jak jsi krásné neviňátko vprostřed bídy nebožátko, před tebou padáme dary své skládáme

 Já ti nesu dvě kožičky by zahřáli tvé nožičky, já zas trochu mlíčka by kvetla tvá líčka

Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého s ním si můžeš hráti libě žertovati

A co my ti nuzní dáme darovat ti co nemáme my ti zadudáme písně zazpíváme

Pastuškové mu dudají zvuky dud se rozléhají slavně dudy dují všichni prozpěvují

Chtíc aby spal Václav Michna z Otradovic

Chtíc aby spal tak zpívala synáčkovi matka jež ponocovala miláčkovi,

hajej nynej rozkošné děťátko synu boží nynej nynej nemluvňátko světa zboží

 

Ó fialo ó lilium ó růže má nynej vonné konvalium zahrádko má

ó loutno má ó labuť má můj slavíčku nynej líbezná harfo má cimbalíčku

Ježíš náš spasitel Jistebnický kancionál

Ježíš náš spasitel a hřiešnych vykupitel

narodil se jest nám dnes aby nás pojal do nebes

Pana porodila a v jesle položila

svého syna milého od boha otce daného

Volek oslík  poznal na pána svého dýchal

ale člověk jest nedbal aby pána svého poznal

Amen zpievajíce v bohu se radujíce

dajž nám toho dojíti bože beze všie žalosti

 Nesem vám noviny Lidová

Nesem vám noviny poslouchejte,

z betlémské krajiny pozor dejte

[:slyšte je pilně a neomylně:] rozjímejte [:slyšte je pilně a neomylně:] rozjímejte

Andělé v oblacích prozpěvují

narození Páně ohlašují

[:že jest narozen v jeslích položen:] oznamují [:že jest narozen v jeslích položen:] oznamují

Půjdem spolu do Betléma Lidová / úprava textu Poutníci /

Půjdem spolu do Betléma dujdaj dujdaj dujdaj dá ježíšku panáčku

já tě budu kolíbati ježíšku panáčku já tě budu kolíbat

A ty Peter na to banjo ježíšku panáčku….

Na mandolinu hraje Honza

A ja hraju na kytaru ježíšku panáčku…

A ty Juro na tu basu ježíšku panáčku….

Panenka Robert Křesťan

Co skrýváš za víčky a plameny svíčky

snad houf bílejch holubic nebo jen žal

Tak odplul ten prvý den zmáčený krví

ani pouťovou panenku nezanechal

 Ref.

Otevři oči ty uspěchaná dámo uplakaná

Otevři oči ta hloupá noc končí a mír je mezi náma

 Už si oblékni šaty a řetízek zlatý

a umyj se půjdeme na karneval

A na bílou kůži ti napíšu tuží

že dámou si byla a zůstáváš dál

Rolničky / Jingle Bells    James Lord Pierpont / Vladimír Dvořák

Sláva už je sníh jedem na saních

kluci křičí zvonek zní jenom táta stich‘

kouká na syna uši napíná

co to slyší v rolničkách na co vzpomíná

Ref.

Rolničky rolničky kdopak vám dal hlas

kašpárek maličký nebo děda Mráz

rolničky rolničky co to zvoní v nich

maminčiny písničky vánoce a sníh

Zvonky z dětských let rozezvoňte svět

těm co už jsou dospělí ať je znova pět

zvoňte zlehýnka stačí chvilinka

vzpomínka jak rolničky v srdci zacinká

Ref.

CD Stíny na střechách 2020

Stíny na střechách – Jiří Pola / Josef Prudil

V bytě sousedním rádio zní

v létě vyhořel a zůstal prázdný

proč teď po nocích vyhrává

polku s návodem jak a s kým spát

tenor huláká hned po zprávách

kde byl hlavní bod atentát

Cítím jen pach spáleniště

nikde nikdo ohořelý práh

noc se drží jako klíště

a já vidím stíny na střechách

a slyším to rádio

 Ref.

Já řadu ztrát za sebou mám

s kterými se nesrovnám

tak si říkám hochu buď rád že seš rád

zmizel strach a zůstal dým

jen jedno dobře vím

ani jistota se nedá vážně brát

 

Chtěl jsem odjet pryč potají

jenže rychlíkům směr čest a sláva

kola do trávy vrůstají

courák naděje kulhavý pták

se mnou po nocích se kodrcavá

i když je to jen flamendrák

 Je čas mezi psem a vlkem

umírá noc hudba utichá

den se plíží tichým krokem

zmizely i stíny na střechách

a mně už tolik nevadí

 Ref. Že  řadu ztrát za sebou mám…

 A nijak zvlášť

nijak zvlášť už mi to nevadí

Nad věcí zůstávám – Jiří Pola / Jaroslav Kratěna

Noc končí a z její tmy málo zbývá

procitám nemusím dlouho spát

ve hvězdách blednoucích se úsvit skrývá

už nespím a bdění je důvod vstát

Nespěchám v klidu rád kávu snídám

i ranní přehled zpráv vynechám

všech řečí zbytečných se tak zříkám

je dobré v tichu být po ránu sám

Nad věcí zůstávám

Zbavený iluzí to se stává

kolikrát už jsem já sbalil krám

i v cizích postelích jen málo spávám

znavený beze snů to ráno vzdám

Holení odhalí mý vrásky v tvářích

proto mít aspoň knír je výhodné

Noc končí a z její tmy málo zbývá

procitám nemusím dlouho spát

ve hvězdách blednoucích se úsvit skrývá

už nespím a bdění je důvod vstát

Čím dál tím dřív vstávám

a čím dál míň spím

Jaguár – Jiří Pola / David Konopáč

Jsi dychtivá jak lačná šelma

a máš spár jak jaguár

až se blýsknou tvoje bělma

z každý smlouvy zbyde cár

/:jako předtím tolikrát

to že touha milovat

je taky hlad:/

Když prohýbáš se hříšně v zádech

nade mnou jak bílej stín

krotíš výdech krotíš nádech

něha splývá s bolestí

/:než se vzepřeš o pelest

tušíš jak snadný je splést

si dar a trest:/

Za oknem viadukty

blikají tmou

byt je jak temná ekvipáž

v níž sedíš nahá s lokty

na kolenou

a vlastní záda objímáš

Dobře znáš tyto chlápky

vím že víš už co jsem zač

zatínáš do dlaní drápky

rty ti svírá vzdornej pláč

/: jako předtím tolikrát

to že touha milovat

je taky hlad :/

Tisíc prudkejch koní – Jiří Pola / David  Konopáč

Viděl jsem ji jak do řeky vchází

tam nad noční hrází kde jiskří se proud

viděl jsem ji jak prosvítá mlázím

jak do řeky vchází a nesved se hnout

Ref.

Tisíc prudkejch koní ucítil jsem pro ni

svojí hrudí proběhnout

tisíc prudkejch koní jak když střílí do nich

jak když v stáji vzplane troud

Viděl jsem ji jak hladinu hladí

jak odlesky svádí kde jiskří se proud

viděl jsem ji v gloriole mládí

jak hladinu hladí a nesved se hnout

Ref.

Tisíc prudkejch koní ucítil jsem pro ni

svojí hrudí proběhnout

tisíc prudkejch koní jak když střílí do nich

jak když v stáji vzplane troud

Viděl jsem ji archanděla zkázy

tam nad noční hrází do stříbra vplout

viděl jsem ji jak do řeky vchází

a teď už mi schází jen zapomenout

/: a teď už mi schází jen zapomenout :/

Málo – Jiří Pola, Peter Mečiar / David Konopáč

Obyčejná láska je nám málo

přináší nám míň než se zdálo

k naplnění pořád něco chybí

láska je málo bezpochyby

Obyčejný domov je nám málo

přináší nám míň než se zdálo

k naplnění pořád něco chybí

domov je málo bezpochyby

Ref.

Ke štěstí nám stále něco schází

jenomže co nám nedochází

co uděláme prostě jdeme

a to co máme rozbijeme

Obyčejný mír nás dávno mrzí

mír ten se zají vždycky brzy

něco nám schází k nasycení

ne mír ten pro nás dlouho není

Obyčejný život už nás nudí

pořád to prázdno někde v hrudi

to roste s každým pokolením

ne nestačí být spokojení

Ref.

Ke štěstí nám stále něco schází

jenomže co nám nedochází

co uděláme prostě jdeme

a to co máme rozbijeme

Loď jménem Naděje – Jiří Pola / Ivo Cicvárek

Starou mapu měl a podivnej lesk v očích

sotva si mě vočíh hledal tichej kout

podíl nabízel já mu na to skočil

teď kormidlem točím prý na jih máme plout

Ref.

Hledej poklad v mlhách odraž od mola

jak s lodí jménem Naděje co bouřím odolá

Ten chlápek kterej nám slíbil klíče světa

a bezstarostný léta a kdoví čeho víc

teď smůlu proklíná že voda dvěstěletá

si vzalo právo veta my nenašli jsme nic

Ref.

Hledej poklad v mlhách odraž od mola

jak s lodí jménem Naděje co bouřím odolá

Příběh jak bys čet z knížek starejch časů

jak střelka vod kompasu se náhle zamotá

rok dva tisíce pět já razítko mám v pasu

a v GPSce trasu stejně žádná jistota

tu starou mapu mám a lodě v láhvi stavím

a vždycky najdu já vím jen s čím nepočítám 

Ref.

Hledej poklad v mlhách odráž  od mola

jak s lodí jménem Naděje co bouřím odolá

Mea culpa – Jiří Pola / David Konopáč

Zlámal jsem keře tvýho vína

mea culpa moje vina

tvý květiny jsem podupal ženo

tolik ti bylo zpustošeno

a přece seješ přece sázíš dál

Toužil jsem zběhnout s jinou jinam

mea culpa moje vina

lhal jsem a křivě přísahal ženo

volal jsem ze snů její jméno

a tys mě konejšila abych spal

Ref.

Ve chvíli mezi bleskem a hromem

v tý chvíli mezi bleskem a hromem

snad ještě zbývá čas abych se kál

Jsem jak tvá nemoc rakovina

mea culpa moje vina

tvou krásu jsem ti postrhal ženo

tolik ti bylo ublíženo

a ty mi otvíráš svou náruč dál

Zvedám svou hlavu z tvýho klína

mea culpa moje vina

a ještě jsem tě rozplakal ženo

tolik už bylo pokaženo

a přece seješ přece sázíš dál

Ref.

Ve chvíli mezi bleskem a hromem

v tý chvíli mezi bleskem a hromem

snad ještě zbývá čas abych se kál

mea culpa moje vina

mea culpa moje vina

snad ještě zbývá čas abych se kál

Jiný pohled – Jiří Pola

Sedíme spolu u jednoho stolu

a ty mi říkáš jde to s tebou dolů

nepřemýšlíš vůbec nad životem svým

a z našich plamínků doutná jenom dým

S kamarády utrácíš svý prachy za flám

co se stane potom až vyžerou ti krám

dělat bys něco měl jako ostatní

jinak ti exekutor  věci vyvlastní

Ref.

Já se jen usmívám to už dobře znám

tohle mi stačí já na to jiný pohled mám

Jen trochu trávy mít s ní v oblacích si žít

na nic si nehrát sám sebou jenom být

nevěřit že zítra konec nastává

a že hloupost lidská nad vším vyhrává

 A tak tu sedíme u jednoho stolu

ty stále papouškuješ jde to s tebou dolů

a já nemám nápad jak to bude s námi

a je mi protivný ten tvůj styl dámy

Ref.

Já se jen usmívám to už dobře znám

tohle mi stačí já na to jiný pohled mám

Jen s tebou – Jiří Pola / David Konopáč

Vydržím když bude třeba

lámání hole lámání v kole

vydržím když bude třeba

i lámání chleba

přestojím i to co bude nutný

hvězdy a kříže hvězdy a mříže

přestojím i to co bude nutný

kříže a kutny

Ref.

Ale jenom s tebou lásko

jenom s tebou můžu dál

Vydržím co se mi chystá

kouzla a triky díky a dýky

vydržím co se mi chystá

úskoky z místa

přestojím co na mě líčí

léky a léčky stáda a smečky

přestojím co na mě líčí

úsměvy dívčí

Ref.

Ale jenom s tebou lásko

jenom s tebou můžu dál

Vydržím k čemu jen přijdu

ocel a kůly výsměch a zvůli

vydržím k čemu jen přijdu

svou vlastní bídu

přestojím co člověk zmůže

ostnatý dráty pláč svýho táty

přestojím co člověk zmůže

svlíkání z kůže

Ref.

Ale jenom s tebou lásko

jenom s tebou můžu dál

Co když – Jiří Pola / David Konopáč

Kdo z lidí vidí

když se zlo děje

kdo první křičí

chyťte zloděje

kdo z lidí vidí

kdo klopí oči

kdo se pryč klidí

kdo se otočí

Ref.

Co když už nikdo jiný

nepovstane

co když se nikdo jiný

nezastane

co když nám nikdo viny

nepromine

ani my ne

Kdo z lidí řídí

naše naděje

kdo nás ošidí

než se nadějem

kdo ještě vidí

kdo ještě slyší

jak píská krysař

tak skáčou myši

Ref.

Co když už nikdo jiný

nepovstane

co když se nikdo jiný

nezastane

co když nám nikdo viny

nepromine

ani my ne

ani my ne